Porodnice v pražské Apolinářské ulici slaví 140 let existence

„Nová porodnice již odevzdána jest svému účelu. Předevčírem večer přijala prvého novorozence, holčičku. Matka její jest Barbora Koutná z Rožmitálu.“

Tak informovaly o narození prvního dítěte v Zemské porodnici 28. dubna 1875 Národní listy. Hned první rok tam odrodili tři tisíce porodů a službami se mohli rovnat všem porodnicím v západní Evropě. V současnosti porodnice u Apolináře patří ke třem největším zařízením tohoto druhu v Česku. Rodí se tam pět tisíc dětí ročně.

Podle porodníka Antonína Pařízka na to porodnice ale není zařízená. „Na naší klinice se rodí denně v průměru 13 miminek a tento počet musíme pro nedostatek místa regulovat,“ říká.

Porodnice proto zavedla systém registrací. Budoucí matky se tak můžou zaregistrovat ve 14. týdnu těhotenství přes internet nebo osobně. Jakmile se kapacita naplní, porodnice už přijímá jen rizikové případy.

Čtěte také

„Veškeré komplikované případy koncentrujeme prakticky z celé republiky. A tam žádné kvóty neplatí. Tam je pouze to, jestli máme místo. Jestli se jedná o předčasný porod, musíme mít lůžko pro dítě, které se narodí, a musíme mít připravené podmínky, abychom se o něj mohli dobře starat,“ potvrzuje Alois Martan, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která v historické budově Zemské nemocnice momentálně sídlí.

Památku Josefa Hlávky a zároveň narození prvního dítěte v Zemské porodnici připomíná pamětní deska hned vedle vchodu do budovy|foto: Edita Valentová

Péči u Apolináře zajišťuje skoro 600 zaměstnanců, z toho stovka lékařů. Porodnici ale stejně jako jiná zdravotnická zařízení v republice trápí úbytek zdravotních sester a také lékařů.

„Je to dáno tím, že například porodnictví je velice rizikový obor. Nikdo nechce riskovat, takže začíná odklon od porodnictví. To znamená, že se zvedá množství císařských řezů. Protože je to jednodušší. Když umí lékař dobře operovat, tak ukončí císařským řezem a nemusí jednak čekat dlouho a neriskuje,“ vysvětluje Alois Martan.

Lékaře a porodní asistentky klinika vychovává v rámci takzvané pražské porodnické školy.

„Kdysi, v historii, zde bývala babická škola a vychovávaly se zde porodní asistentky - tenkrát se říkalo porodní báby. To bylo od roku 1850 do roku 1922. Od té doby se učily porodní asistentky mimo kliniku nebo sem chodily na praxi, teorii měly někde jinde.“

Klinika proto zažádala o akreditaci na bakalářské studium porodní asistentky. A získala ho. Od září tak začne s výukou. Nejvíc se ale potýká s nedostatkem porodních pokojů. Její vedení by také chtělo vytvořit nové oddělení, které by mohlo pojmout i víc pacientek.

„Chtěli bychom vystavět oddělení nad ultrazvukovou chodbou, kde je ten prostor i architektonicky vhodný,“ dodává Alois Martan.

Podle něj ale nejsou peníze. Možná tak nastal čas, aby se objevil další mecenáš, který by navázal na odkaz Josefa Hlávky.