Obcím se nelíbí, že musí nově souhlasit s doplatkem na bydlení pro lidi z ubytoven
Doplatky na bydlení pro klienty ubytoven musí ode dneška schvalovat radnice. Změnu přinesla novela zákona o podpoře v hmotné nouzi. Úpravu navrhl poslanec Zbyněk Stanjura z ODS. Radnicím se ale jeho nápad nelíbí. Stěžují si, že o klientech ubytoven nemají dost informací. Na některých místech dokonce pohrozili, že příspěvky neschválí.
Měl to být způsob, jak přibrzdit byznys s ubytovnami pro sociálně slabé. Jejich majitelé totiž často sestěhovali početné rodiny do jedné místnosti a na každého dostali dávku od státu.
Ode dneška to mají složitější. Doplatek už nebude za osobu, ale na konkrétní prostor. A s jeho udělením musí souhlasit i obec. Jenže to, co si politici odhlasovali, se teď řadě radnic nelíbí. Stěžují si, že jim novinka přidělá práci, ale problém nevyřeší.
S doplatkem na bydlení pro obyvatele ubytoven musí nově souhlasit obec. O problémech, které novela radnicím působí, natáčela Věra Masopustová
„Za těchto okolností je velmi pravděpodobné, že rada města hlasováním zkrátka rozhodne, že souhlas udělen být nemusí,“ pohrozil před dvěma týdny starosta Bohumína a senátor ČSSD Petr Vícha.
I on patřil k zákonodárcům, kteří pro tuto změnu zvedli ruku, a teď si na ni stěžuje. Hlavu ale měli z novinky zamotanou i na jiných radnicích.
„U nás jsme pověřili místostarostu, který se na to vůbec netěší, protože bude nejenom mezi dvěma mlýnskými kameny – mezi těmi, kteří žádají bydlení a mezi těmi, kteří ho poskytují. A nikdy nevyhoví všem. Bude určitě napadán z mnoha různých pobočných úmyslů,“ říká poslanec za TOP 09 a radní v Semilech Jan Farský.
Novela zákona 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, dává větší pravomoci obcím, na jejichž území fungují ubytovny pro sociálně slabé. Radnice mají od 1. května poskytovat souhlas s výplatou sociální dávky ‚doplatek na bydlení‘ lidem, kteří žijí a platí nájemné majiteli ubytovny.
Ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD tvrdí, že její úřad udělal maximum pro to, aby novela fungovala. Zdůraznila ale, že v původním návrhu, který připravilo její ministerstvo, souhlas obcí s doplatkem nebyl:
„Já bych ráda zdůraznila, že se jedná o poslanecký návrh, který byl schválen naprostou většinou poslanců v Poslanecké sněmovně. A poté, když tento návrh putoval do Senátu, tak byl také schválen naprostou většinou. Bylo to schváleno právě proto, že řada jak poslanců, tak senátorů, jsou zároveň komunálními politiky, kteří tento návrh velice přijali.“
Souhlas obcí s doplatky na bydlení v ubytovnách do vládní předlohy prosadil poslanec ODS Zbyněk Stanjura. Podle něj za to, co se kolem doplatků teď děje, může byrokracie a naprosté nepochopení.
Původní záměr byl, jak říká, úplně jiný. Souhlas se měl týkat konkrétní adresy a konkrétní ubytovny, a ne jejich klientů.
„Například máme starý vybydlený hotel na náměstí, někdo ho chce koupit, chce z toho udělat ubytovnu, aby mohl od klientů inkasovat doplatek. A město řekne: Ne, my nesouhlasíme, aby na této adrese, v centru města, v devastovaném hotelu, který je opuštěný, se doplácely doplatky na bydlení,“ uvádí příklad Stanjura.
Další riziko je, že některé obce nebudou chtít souhlas s doplatkem na bydlení vydávat. Zbaví se tak problémů, které se často u ubytoven objevují. Jejich obyvatelé pak za doplatkem půjdou jinam a někteří starostové se obávají takzvané doplatkové migrace.
„Já bych chtěla především apelovat na starosty a starostky jednotlivých obcí, aby si skutečně uvědomovali, co dělají a aby jim lidé neskončili na ulici. Ale ten apel, to je tak všechno, co s tím mohu dělat,“ reagovala ministryně práce Michaela Marksová.
