O pražský maraton byl velký zájem. Do štafety zasáhl i biatlonista Šlesingr
Trápení na 42kilometrové trati je pro mnohé vytrvalce vrcholem jejich běhání. Více než sedm a půl tisíce z nich si to ověřilo při pražském Volkswagen maratonu, další dva a půl tisíce závodníků se zúčastnily štafety. Vrchol obvykle přichází v podobě uvolnění za cílem, navíc může být ještě vyšperkovaný jinou, mnohem osobnější záležitostí.
Vytrvalcům vybíhajícím na trať jako už tradičně hrála Vltava - symfonická báseň Bedřicha Smetany. A symbolická. Trvalo 12 minut 51 sekund, než se řeka sportovců provalila startovní bránou.
Navíc - kromě výletu do Nuslí - vlastně neustále kolem podél Vltavy a osmkrát běželi přes ni. Žádná dojímající romantika to ale nebyla pro elitní atlety.
S účastníky pražského maratonu včetně biatlonisty Michala Šlesingra mluvil v cíli reportér Tomáš Kohout
„Závod nebyl jednoduchý. Hlavně kvůli kostkám. Vůbec nejsem zvyklý závodit na tomhle povrchu místo asfaltu,“ říkal v cíli nejrychlejší závodník - Keňan Felix Kandie, který si vylepšil osobní rekord na 2:08:52. Za traťovým rekordem zaostal o více než tři minuty.
Další a další běžci dobíhali do cíle maratonu, ale také závodu, ve kterých se o trať dlouhou 42 kilometry a 195 metrů podělili čtyři vytrvalci.
Štafetu měl za sebou mistr světa v biatlonové smíšené štafetě Michal Šlesingr. Od konce sezóny se moc nehýbal, spíše marodil a po výkonu nevypadal úplně čerstvě.
„Nenazýval bych to závodním běháním, ale je to pro dobrou věc. Běželi jsme štafetu za nadaci pro podporu boje pro epilepsii. Nechal jsme se zlomit,“ prozradil držitel dvou biatlonových medailí z mistrovství světa.
Pražský maraton vyhrál Keňan Kandie, zúčastnilo se 10 tisíc běžců
Číst článek
Jeden z běžců zdolal už 100. maraton, pro jiné to byla premiéra na této trati, ale medaili dostali všichni. Cíl maratonu ale nemusí nutně znamenat konec, naopak tam může něco mnohem delšího začít.
Třeba pro Španěla Javiho bylo větším překvapením, než to, že doběhl, když si ho našla přítelkyně a ač se to zdálo zprvu opačně, ona jeho požádala o ruku. „Samozřejmě jsem řekl ano. Je to mnohem důležitější než závod. Ten je také součást života, ale tohle je priorita a opravdu důležitá,“ řekl.
Závod dokončilo méně než šest tisíc startujících, v průměrném čase 4 hodiny 10 minut. Maratonci tak byli v průměru o čtyři minuty pomalejší než loni a stejně rychlí jako před dvěma lety. Loni jich navíc do cíle doběhlo o 165 víc.
Jak se můžete sami přesvědčit v interaktivním grafu, největší počet běžců – přesně 434 – doběhl v intervalu 3:55 až 4:00. Pokořil tak důležitou psychologickou hranici čtyř hodin. Na druhou stranu, 250 maratoncům tato meta o méně než pět minut unikla.
Zdroj dat: Pražský mezinárodní maraton
Graf ukazuje, kolik běžců doběhlo do cíle v pětiminutových intervalech a jaký byl jejich průměrný čas. Pomocí odkazů vlevo nahoře můžete data filtrovat, graf se automaticky překreslí a ukáže výsledky pro obě pohlaví, různé věkové kategorie či vybrané národnosti.
