Boje o rozhlas probíhaly téměř v éteru. Staly se symbolem povstání, zdůrazňuje historik Michal Pehr
Proč Pražské povstání vypuklo 5. května, když se vlna protestů šířila už od konce dubna? 5. květen byl ovlivněn tím, že tehdy začalo vysílání Českého rozhlasu.
„Boje o rozhlas představují symbol povstání,“ uvedl v našem vysílání historik Michal Pehr.
„Díky tomu, že boj probíhal téměř v éteru, nejvíc si lidé spojili povstání s touto událostí.“
Bojů v Praze byla celá řada. Tehdy se nebojovalo pouze o protektorátní rozhlas, ale významnou roli sehrály také boje o pražský městský rozhlas.
Datum 5. května ovlivnila také skutečnost, že o den dříve vešlo ve známost rozhodnutí protektorátní vlády o odstraňování dvojjazyčných nápisů.
„Bylo to také způsobeno celkovou atmosférou v Praze. Odehrávalo se to v okamžiku, kdy bylo známo, že Adolf Hitler je mrtvý a že konec války se počítá na dny.“
Proto většina německých jednotek měla snahu dostat se co nejdříve do amerického zajetí. „Snažili se co nejdříve dostat z Prahy. Obzvlášť poté, co byla podepsána dohoda se zástupci České národní rady o odchodu.“
Části německých jednotek v Praze zůstaly. „A 9. května došlo k něčemu, co by se mohlo nazvat „dočišťování“ prostoru od zbylých německých vojáků,“ uzavřel historik Michal Pehr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.