EU brzy představí kvóty pro přijímání uprchlíků. Některé země jsou proti

Evropská komise ve středu zřejmě navrhne zavedení kvót pro přijímání uprchlíků do unijních zemí. Bez dalších detailů to dnes potvrdila její mluvčí. Předběžný návrh strategického dokumentu ovšem unikl do médií. Uprchlické kvóty by údajně měly být založeny například na velikosti států a míře nezaměstnanosti.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Afričtí imigranti na lodi kotvící v sicilském Palermu

Afričtí imigranti na lodi kotvící v sicilském Palermu | Zdroj: Reuters

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker už dříve prohlásil, že Evropa kvóty potřebuje, stejně jako alespoň částečnou možnost legální imigrace.

Uprchlíci jsou podle něj jinak odkázáni na pašeráky a nebezpečné námořní trasy. Jen letos na nich zemřelo 1 800 lidí.

Přesná podoba ani výše kvót nejsou známé. K jejich zavedení navíc komise potřebuje souhlas Evropského parlamentu a členských států.

Proti je ale řada zemí včetně Velké Británie. Vznikající kabinet Davida Camerona už předem oznámil, že bude blokovat každý systém kvót, který nebude dobrovolný.

Vlna migrantů dělá Sicilanům vrásky. Pomoc jim neodmítají, ale bojí se o práci

Číst článek

Možné zavedení kvót pro přijímání uprchlíků kritizují také politici v České republice. Ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD připomněl odmítavé stanovisko vlády:

„Nebráníme se tomu pomáhat potřebným, ale nemůžeme si přeci vytvořit bezpečnostní rizika a problémy na vlastním území, aniž bychom do toho mohli mluvit. Jsme připraveni k debatě, ale stávající pozice je, že jsme proti těmto kvótám.“

'Umělé a nefunkční řešení'

Ředitel nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek považuje kvóty v navrhované podobě za nefunkční řešení.

„Jde vlastně o umělé linkování cest uprchlíků do zemí, do kterých oni sami ani nechtějí jít a jejichž společnosti bývají dost často xenofobní. Typickým příkladem jsou země střední a východní části Evropské unie, které nejsou připraveny uprchlíky přijímat, a uprchlíci sami, zejména ti váleční ze Sýrie, ze Somálska, případně i z jiných afrických zemí, k nám nechtějí chodit,“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

O uprchlické krizi mluvili europoslanec za hnutí ANO Pavel Telička a ředitel nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek

Evropská unie by se podle něj měla více angažovat v zemích, odkud migranti pocházejí. Otevření legální cesty pro vstup uprchlíků do unijních zemí pak Rozumek považuje přímo za zásadní.

„Proč nutit syrského uprchlíka cestovat riskantně po moři, když má třeba příbuzné v Německu nebo v Anglii, kteří mu tam jsou schopni pomoci. Takový systém legálních vstupů by podle mého názoru tlak na Itálii a Středozemní moře snížil,“ dodává.

Také podle europoslance za hnutí ANO Pavla Teličky by bylo potřeba zaměřit se na efektivnější opatření.

„Převládá určité politikum, kterému z pohledu některých zemí rozumím, ale zároveň si uvědomme, že v unii existuje napětí, protože příliv je samozřejmě přes Itálii, Řecko, Bulharsko a další země, ale ta největší vlna přichází právě do Německa, do Švédska a do některých dalších zemí,“ upozorňuje.

Ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogheriniová dnes na půdě Rady bezpečnosti zdůraznila, že světová komunita má morální povinnost vyřešit krizi kolem uprchlíků. Mogheriniová se snaží získat podporu pro unijní plán zasahovat proti lodím, které využívají pašerácké gangy k převozu migrantů.

Hlavní trasy migrace z Afriky do Evropy přes Středozemní moře | Foto: Český rozhlas

ČRo, Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme