Jan Fingerland: Svaté Arabky, první mezi svými

Jsou také prvními arabsko-jazyčnými svatými. Na Blízkém východě sice žijí a zejména v minulosti žily miliony domácích křesťanů, ale drtivá většina z nich patří k mnoha jiným církvím.

V případě Palestiny to například jsou příslušníci řecké ortodoxní církve. Katoličtí křesťané jsou tedy na Blízkém východě menšinou uvnitř menšiny.

Kdo tedy jsou nové světice? Bavárdíová se narodila roku 1843 v galilejské vesnici Ibilín, která leží nedaleko Nazaretu v severním Izraeli. Její rodina patřila k řeckokatolické církvi. Řádovou sestrou se stala ve Francii. Byla mystičkou, měla nejrůznější vidění a na dlaních se jí objevovala stigmata. Zemřela ve 33 letech na gangrénu.

Čtěte také

Její jméno však přetrvalo. Ještě za svého života založila v Betlémě klášter řádu karmelitánek, který dodnes existuje. Ačkoli byla negramotná, poslali ji na misii až do Indie. Proces kanonizace začal už v roce 1927, v roce 1983 ji blahořečil papež Jan Pavel II. a nyní bude už svatořečena.

Děje se tak díky tomu, že se s jejím jménem spojuje zázračná záchrana života dítěte, které trpělo vážnou chorobou srdce. Modlitba rodinných přátel k Marjam Bavárdíové prý přispěla k zázračnému uzdravení.

Druhou svatou je Marie Alfonsina Ghattásová, která se narodila v Jeruzalémě. Ve srovnání s Bavárdíovou vedla život mnohem méně mezinárodní, ale o to delší a co do viditelných stop plodnější.

Jeptiška stojící u hrobu Marie Alfonsiny Ghattásové |foto: ČTK/AP, Dusan Vranic,ČTK

Založila několik dívčích škol a bojovala proti negramotnosti žen. Byla jednou ze zakladatelek kongregace sester posvátného růžence, která působí na celém Blízkém východě, kde v řadě zemí provozuje školky, domovy pro staré lidi, ubytovny a nemocnice. Také se jménem Ghattásové je spojen zázrak. Modlitba k ní prý před šesti lety přivedla k životu muže, který utrpěl zásah elektrickým proudem.

Obě ženy mají i jinak mnoho společného. Nejen skutečnost, že se narodily na území historické Palestiny a hovořily arabsky, ale také to, že žily v chudobě, trpěly zdravotními problémy a oběma se zjevila Panna Marie. Obě ostatně nesly její jméno.

Čtěte také

Svatořečení Marjam Bavárdíové a Marie Alfonsiny Ghattásové si nelze odmyslet od současného politického kontextu. Obě se narodily v polovině 19. století a pravděpodobně by se neoznačily za „Palestinky“ v národním slova smyslu.

Dnes však právě jejich příslušnost k novodobému národu Palestinců hraje velkou politickou roli. Jejich svatořečení se zúčastní předseda Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás a také latinský patriarcha Jeruzaléma Fuád Tval o nových svatých hovořil jako o „novodobých palestinských svatých“, které prý přinášejí Palestině a Svaté zemi naději.

Svatořečení Marjam Bavárdíové a Marie Alfonsiny Ghattásové se zúčastníi předseda Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás|foto: ČTK/AP, Alberto Pizzoli,ČTK

Tento politický výklad podporuje i Vatikán, který v téže době chystá uznání Palestiny za stát, navzdory tomu, že zatím Palestina jako stát neexistuje v reálu. To vyvolává rozladění v Izraeli, protože to v Jeruzalémě považují za jednostranný a nešťastný krok, který navíc vyznívá zvláštně ve srovnání s potížemi při uznání už desítky let existujícího a fungujícího izraelského státu.

Vatikán považuje prostor mezi Středozemním mořem a Jordánem za Svatou zemi, na jejímž území – tedy i na území stávající Palestinské autonomie – se nachází mnoho důležitých míst, včetně Betléma a Jeruzaléma.

Vše se také odehrává v době, kdy se situace křesťanů na Blízkém východě značně zhoršila, tisíce jich byly zabity a statisíce jich uprchly z domovů – týká se to zejména Iráku a Sýrie.

Parodoxně je to ovšem právě Izrael, v němž se křesťané mohou cítit bezpečněji než kdekoli jinde v široké oblasti. Vatikán si je ovšem izraelskými postoji jist i do budoucna. Dává proto přednost tomu raději konejšit vlády zemí, kde křesťanům nebo křesťanským svatým místům může hrozit nebezpečí.