Hus je trnem v oku katolické církvi. Co by jinak bylo s kněžími, kteří zneužívají děti? ptá se Jiří Svoboda

18. květen 2015

Jan Hus byl v našich představách vousatý stařec, který po skutečně naplněném životě přichází na hranici, aby se rozloučil se životem. Tato podoba ovšem vychází až z pozdějších rytin. V době upálení bylo Husovi 44 let, byl tedy ještě plný energie a mohl mít i leccos před sebou.

Jako silného a mladého člověka ho chce ukázat divákům režisér Jiří Svoboda v třídílném filmu České televize s příznačným názvem Jan Hus. Česká televize se navíc netají tím, že jde o jeden z jejích největších projektů. Představa asketického starce, kterou jsme si o Janu Husovi utvořili už během školních let, se však bude asi těžko bourat, jak ostatně připustil Jiří Svoboda v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

„Chtěli jsme postavu Jana Huse polidštit. Navíc Hus není jen postava česká, ale má evropský rozměr,“ připomíná Jiří Svoboda, který při natáčení trilogie vycházel z knihy Evy Kantůrkové. Ta nejprve vyšla v samizdatu a podle jeho slov se drží poměrně přísně historie.

„Někdy jsem chtěl některé věci domyslet. Řekl jsem jí proto, že si vymyslíme to, co není doloženo,“ přibližuje svůj postup. Ve filmu si tedy například domyslel cestu Jana Huse za rodinou.

Čtěte také

Jan Hus byl podle Jiřího Svobody čestný člověk, který apeloval na individuální svědomí. Právě to podle německého sociologa Maxe Webera umožnilo vznik protestanství a kapitalismu. Teze Jana Husa jsou navíc dodnes v oku katolické církvi.

Jiří Svoboda, režisér

„Třeba ta, která upozorňuje, že pokud je kněz ve smrtelném hříchu, není knězem z boží milosti,“ připomíná. „Co má pak katolická církev dělat s tím, že kněží zneužívají malé děti? Pak by jejich křty, oddávání a udílení svátostí nebylo z boží milosti,“ zamýšlí se.


Bez existence veřejnoprávního média by takové filmy nikdy nevznikly. Česká televize, to není jen zpravodajství a publicistika, kde se tu a tam nějaký politik urazí, ale také vhled do historie.

V roce 1954 natočil film o Janu Husovi i Otakar Vávra. Fakta sice podle slov Jiřího Svobody tento známý režisér nepřepisoval, ale pro natáčení vybíral životopisné momenty, které předjímaly husitskou revoluci. „Přitom v životě Husa šlo o marginálii,“ připomíná host Radiožurnálu mezi 10. a 11. hodinou.

Audio záznam rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.