Před 240 lety našli dřevaři u Kladna hromádku uhlí. Podle legendy pomohl i krtek

K nálezu uhlí na Kladensku pomohl podle legendy krtek. Bylo to zřejmě před 240 lety. Pro Kladensko zlomovým okamžikem byl totiž rok 1775, kdy dva lesní dělníci, Václav Burger a Jakub Opelt, objevili v lesích u Vrapic zvláštní hromádku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

horník

horník | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

„Byli to dřevaři, kteří šli do lesa. Když svačili, tak uviděli hromádku, kterou na povrch vynesl krtek. Tam byly hnědé kamínky, které donesli do Brandýska kováři Václavu Lindhartovi. On kamínky hodil do ohně, oni vzplanuly a ukázalo se, že je to uhlí,“ popisuje ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Zdeněk Kuchyňka.

„Objevili takový ten poměrně dobře těžitelný výchoz uhelné sloje. Samozřejmě už před tím se tady uhlí v menších místech těžilo,“ vypráví Kuchyňka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 240 lety dva dřevaři u Kladna objevili hromádku uhlí. Tento objev středočeské město změnil nadobro

Vůbec první uhlí dobývali Keltové, kteří z něj dělali náramky. Slávu tehdejšího buštěhradského panství odstartoval právě nález u Vrapic.

Zdejší uhlí využívali v Praze nebo třeba při pálení cihel pro terezínskou pevnost. Pro samotné město Kladno byl ale zlomový rok 1846, kdy Jan Váňa objevil přímo v Kladně mohutnou sloj.

„O Kladně se mluvilo jako o českém Manchesteru, tom ohromně rostoucím průmyslovém centru,“ říká ředitel Sládečkova vlastivědného muzea.

Následkem zrušení poddanství a budování hutnického průmyslu razantně vzrostl počet obyvatel. Během 30 let desetinásobně. Začala se rozvíjet kultura, město postavilo divadlo, nový a větší kostel i školy.

„Vybudovala se kanalizace, elektrické osvětlení, už na konci 19. století. Tohle všechno vlastně začalo tím krtkem,“ vysvětluje Zdeněk Kuchyňka.

Hornictví se navíc dědilo z generace na generaci. A ti, kteří v dolech nepracovali jako v táboře nucených prací, na těžkou práci většinou rádi vzpomínají.

„Kolikrát si říkám, že kdybych se ještě jednou narodil, tak zase půjdu na šachtu a do dolu, protože tam byla výborná parta,“ popisuje bývalý horník Jan Uváček.

Po postupném útlumu těžba definitivně skončila v roce 2002, po výbuchu v posledním funkčním dole Schoeller. A pro Kladno to znamenalo další obrovskou proměnu. Zmizely těžní věže, ubylo práce, klesla kupní síla a takzvaně černé Kladno přestalo být černé.

A.Rokosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme