Ministryně práce vyzvala obce, aby nerušily ubytovny
Spor o vyplácení příspěvku na bydlení lidem v ubytovnách zřejmě vyřeší až novela zákona. Připustila to ministryně práce a sociálních věcí. Radnice v některých případech odmítají schválit lidem doplatek na bydlení. Nemají prý o klientech ubytoven od úřadů práce potřebné informace. Obce udělují souhlas s příspěvkem na bydlení od 1. května.
„Jsme na ubytovně v Cihelné. Teď jsme byli na sociální a nevíme, kam máme s dětmi jít. Řekli nám, že ubytovny končí. Musím si něco hledat, ale mám na to necelý měsíc,“ říká otec dvou dětí.
Za ubytovnu platil 13 tisíc korun, 8 tisíc z toho byl doplatek na bydlení. A o ten právě přišel.
Radnice v některých případech odmítají schválit lidem doplatek na bydlení. Chtějí tak zrušit ubytovny. Natáčela o tom Věra Masopustová
Na radnici v Moravské Ostravě a Přívozu se stejně jako na několika dalších na Ostravsku nová kompetence obcí, tedy souhlas s poskytnutím doplatku, nelíbí.
„V zákoně nejsou stanovena žádná kritéria, podle kterých bychom měli jednotlivé osoby posuzovat. Vyčkáme, zdali se k tomu zákonodárci postaví nějak jinak a zákon změní,“ uvádí Petra Bernfeldová, starostka Moravské Ostravy a Přívozu za hnutí Ostravak.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD už několik týdnů připomíná, že souhlas obcí s doplatkem na bydlení nebyl jejich nápad. Přišli s tím prý sami poslanci-starostové. Konkrétně bývalý primátor Opavy - občanský demokrat Zbyněk Stanjura. Podle něj byl ale původní cíl úpravy úplně jiný.
„Ta myšlenka byla úplně jednoduchá, že obec vydá souhlas s vyplácením doplatku na adresu. Aby nevznikaly nové a nové ubytovny. Ne že bude projednávat každý individuální případ každého příjemce této dávky,“ vysvětluje Stanjura.
Vyřeší to novela?
O tom, že některé radnice novinku využijí k tomu, aby se zbavily problémových ubytoven a jejich nájemníků, se začalo mluvit ještě před tím, než začala novela zákona o pomoci v hmotné nouzi platit. Podle ministryně Marksové si tím ale obce nepomůžou:
„Chtěla bych apelovat na všechny starosty a starostky, aby si nevyráběli z lidí bezdomovce. Pokud by si nějaká obec řekla, že zlikviduje všechny ubytovny na svém území, co bude s těmi lidmi? Tam jsou často i děti a potom je to obec, která má povinnost se o ně postarat. Třeba jim zajistit nějaké azylové bydlení.“
Ministryně práce ještě počká, jestli se situace kolem doplatku na bydlení neuklidní. Pokud ne, začne její úřad s přípravou novely zákona o hmotné nouzi. Tu chce ale prodiskutovat se Svazem měst a obcí, který Stanjurův návrh podpořil.
I Svaz totiž podle jeho předsedy Dana Jiránka z ODS počítal s tím, že paragraf o souhlasu obcí bude mířit na problémové ubytovny, ne na jejich klienty obecně. Diskusi se ale nebrání.
„Zkusili bychom, jestli by nebyla shoda na nějakém metodickém výkladu, který by usnadnil práci obcím a dělal menší problémy našim občanům,“ říká předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek.
Dodává však, že je nepřijatelná situace obcí, které se stávají rukojmími, když nějaký podnikatel koupí v obci bývalý hotel a říká, že z něj udělá ubytovnu, pokud ho od něj obec neodkoupí.
