Plastová taška se vyrobí za 2 vteřiny, používá se 20 minut a rozkládá se 400 let
Je správné, abychom v Evropě omezili používání plastových nákupních tašek a snížili odpad, který lidé vyprodukují? Europoslanci odhlasovali a zároveň se dohodli s členskými státy Evropské unie na tom, že plastový odpad je příliš velkou zátěží pro životní prostředí.
Země Unie by měly používání lehkých plastových tašek omezit. Každý člověk jich za rok v průměru spotřebuje dvě stovky. Česko si nejspíš zvolí možnost, že používání tašek zpoplatní.
Podle majitele jihlavské prodejny s farmářskými a regionálními produkty z Vysočiny Víta Obrdlíka je regulace sáčků naprosto zbytečná. „Myslím, že je to o tom, aby člověk přemýšlel, jestli potřebuje sáček, nebo ne. My máme alternativu papírový pytlík nebo papírová taška.“
I v případě regulace by za poplatek sáčky nabízeli. „Zboží na váhu si do něčeho musíte dát. My to nabízíme v ceně nákupu. Spotřeba papírových pytlíků je menší než igelitových. To je pravda.“
Potravinářské odvětví se postavilo na igelitových sáčcích
Někteří zákazníci regulaci mikrotenových sáčků a tašek schvalují. Například pan Jaroslav. „Souhlasím. Aby bylo co nejmíň plastu. Hlavně kvůli nepořádku. Vzal bych si svou tašku, máme jich doma dost.“
Žďárský řezník Vít Homolka zákazníkům salámy a maso do mikrotenových tašek dává. Jsou zdarma. Ale souhlasí s tím, že problém mikrotenových sáčků a tašek by se měl řešit. „Igelitové sáčky zatěžují životní prostředí, není to nejsprávnější, ale je to nejjednodušší a nejrychlejší. A my jedeme na rychlost a jednoduchost. Celé potravinářské odvětví se postavilo na igelitových sáčcích.“
Jiří Ťupa je ředitel distributorské firmy, která se zaměřuje na obalové materiály, i na mikrotenové tašky a sáčky. Možnosti regulace obalových materiálů sleduje. Když nebudeme chtít zavřít firmu a dál pracovat, tak nám nic jiného nezůstane, než abychom se poohlídli jinde a prodávali jiné materiály.“
Zároveň Jiří Ťupa počítá s tím, že se jak výrobci, tak i uživatelé budou muset zaměřit na jiné obalové materiály. „Budoucnost vidím v materiálu, který půjde dobře recyklovat, sklo a papír je recyklovatelnější.“
Mikročástice plastů v mořských živočiších
Ve většině supermarketů mikrotenové tašky zpoplatnili. Přesto je lidé kupují. Ve žďárském obchodním domě nakupuje paní Naďa. Regulace mikrotenových tašek v obchodech by jí prý nevadila. „Jednu tašku mám na 14 dní. Utrhne se a koupím si jinou.“
Zpoplatnění se nebude týkat nejtenčích sáčků, tedy těch, které používáme například na maso a pečivo. Podle europoslance Pavla Poce odpad ze sáčků nemá velký objem, ale o to horší ekologické důsledky. „Taška se vyrobí za 2 vteřiny, používá se 20 minut a 400 let se rozkládá.“
Europoslanci Evženu Tošenovskému vadí složitá administrativa v celé věci. „U nás dobře zafungoval sběr umělých hmot. Rozdělení do různých odpadů. Lidé na to reagují a já víc věřím tomu, přesvědčit lidi, aby se nějak chovali, než že jim to budeme policejně nakazovat.“
Pavel Poc zdůrazňuje, že regulace vycházela ze studie dopadů. „V podmínkách jednotného trhu bude efektivnější vytvořit společné závazné cíle. Členským státům se ponechá možnost svobodně si zvolit cestu k jejich dosažení. Česko s tím nemá žádné problémy. Není to uzurpování si centrální moci, je to shoda členských států EU.“
Dopad plastových sáčků na životní prostředí je větší než mnozí z nás tuší, nejde jen o poletování tašek na skládkách. Při zkoumání tkáně mořských živočichů, kteří se dostávají i na náš stůl, se zjistilo, že z plastu se do organismů dostávají mikročástice. Ty mohou způsobovat rakovinu.
„Čína už dávno zavedla zákaz plastových tašek. Řeší to i Indie, Austrálie, svět už ví, že je to problém. Že ten problém je závažný, na tom se shodl v tuhle chvíli celý svět.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.