Jihoamerický kontinent by mohla protnout železnice. Postavit ji chtějí Číňané
V Jižní Americe se zřejmě schyluje ke stavbě ambiciózního projektu – železnice, která propojí pobřeží Atlantiku a Pacifiku. Investovat do ní slibuje Čína, pro kterou by se díky novému vlakovému spojení zjednodušil obchod s Jižní Amerikou a dovoz některých komodit.
Železnice je jen jedna z investic, které přijel do Jižní Ameriky oznámit čínský premiér Li Kche-čchiang.
Jen v Brazílii, kde je čínský premiér na návštěvě dnes, přivezl podle tamních médií příslib investic ve výši 53 miliard dolarů (asi 1,3 bilionu korun).
Samotná železnice mezi Atlantským a Tichým oceánem by měla stát asi pětinu těchto peněz, potřebné investice k propojení obou oceánů se odhadují na 4,5 až 10 miliard dolarů.
Vozit by se po těchto kolejích mělo hlavně zboží, které Čína dováží z Brazílie – železná ruda, sója nebo cukr – dovoz toho všeho by železnice zjednodušila, protože zatím se zboží vozí okolo celého kontinentu loděmi.
Rozvoj regionů
Detailní plány ještě hotové nejsou, ale zdá se pravděpodobné, že železnice se vyhne Bolívii a propojí přímo Brazílii a Peru. To v listopadu 2014 oznámil peruánský prezident Ollanta Humala. Jeho bolivijský protějšek mu tehdy kontroval, že pokud by vedla přes území Bolívie, vyjde to levněji.
I regionální vlády budou mít zájem na tom, aby cesta vedla právě přes jejich území. Železnice totiž může sloužit rozvoji oblastí, kterým chybí dobré spojení s okolím.
To se týká například brazilských spolkových států Acre a Rondônia v Amazonii, rozlehlého zemědělského gigantu, státu Mato Grosso, ale také regionů v Peru.
Stavba železnice však nemá jen ekonomický rozměr. Železnice zřejmě bude muset protnout některou indiánskou rezervaci a určitě bude předmětem diskusí, do kterých budou zasahovat i ochránci přírody – už tak se v současnosti prales ničí velkým tempem.
Různý rozchod kolejí
Brazílie má zhruba 30 tisíc kilometrů železnic, ale nejde o dobře propojenou síť. Jednotlivé úseky mají dokonce i různý rozchod.
Po železnici se kromě lidí na příměstských tratích São Paula a Rio de Janeira vozí hlavně železná ruda ve státě São Paulo, Rio de Janeiro a Minas Gerais.
Nová transkontinentální železnice by mohla být impulzem pro rozvoj železniční dopravy v Brazílii, ale je to i poměrně symbolická záležitost. Čína je třeba už dnes největším obchodním partnerem Brazílie – a cesta čínského premiéra zřejmě jen potvrdí to, že Čína chce hrát ve světě větší roli.
Pro Brazílii může projekt v současné chvíli vypadat skoro jako rozvojová pomoc. Brazilská vláda si sice uvědomuje, že by měla rozvíjet infrastrukturu, protože jinak její ekonomika nemůže růst – jenž to příliš nedělá.
