Nikola Sudová ukončila kariéru. Chce založit rodinu a spolupracovat s ČOV
Akrobatická lyžařka Nikola Sudová ukončila kariéru, během které získala na mistrovství světa v jízdě v boulích dvě medaile a čtyřikrát se účastnila olympijských her. Svůj konec ve 33 letech vysvětlila tím, že v příští sezoně není žádný vrcholný závod typu olympijských her nebo mistrovství světa. Velkou roli podle ní sehrála také finanční situace.
„Ačkoliv si myslím, že moje výsledky za 15 let jsou vynikající, pro spoustu lidí je to stereotyp, a pokud nevyhraju, už to pro ně není, že Sudová něco zajela,“ vysvětluje lyžařka.
„Takže na to, abych se dostala výš, tudíž abych zase přitáhla sponzory, bych musela být na bedně, a s finančními možnostmi, které jsou k dispozici, se už takto připravit nejde,“ dodává.
Akrobatická lyžařka Nikola Sudová, stříbrná medailistka z MS v roce 2006, ukončila kariéru. O důvodech, které jí k tomu vedly, s ní mluvil David Nyč
Po mnoha aktivních letech prý navíc těžce hledá motivaci, protože přátelé, se kterými ve světovém poháru začínala, už také většinou skončili.
Teď chce proto Nikola Sudová založit rodinu a bude se věnovat spolupráci s Českým olympijským výborem.
Když se ohlédnete za svou kariérou, dá se vybrat jeden jediný moment, na který nejraději vzpomínáte?
Momentů je spousta. Troufám si říct, že výsledky byly vynikající, protože jsem se 15 let držela v top desítce světového poháru celkového hodnocení, a to si myslím, že je dobrý výsledek.
Samozřejmě tam pořád chyběla třešinka na dortu v podobě lepších výsledků na olympiádě, případně vyšší než bronzová a stříbrná medaile z mistrovství světa, ale i to jsou podle mě dobré výsledky.
Myslím si, že jsem tomu sportu dala hodně, že jsem akrobatické lyžování dostala tam, kde je, dostala se do povědomí a teď už to bude zase na mladších a doufám, že se nějací najdou.
V kolotoči světového poháru jste byla hodně dlouho. Jak je pro sportovce náročné najednou učinit toto rozhodnutí?
Každý sportovec to jednou udělat musí. Určitě to není jednoduché, ale zároveň si myslím, že pokud se člověk dostane do fáze, kdy ho něco nahlodává k tomu, že už by nedal sto procent, je čas o tom vážně uvažovat.
Já to zase neberu nijak tragicky. Prostě jedna etapa života pro mě skončila a všechno další, co mě čeká, beru jako výzvu - jako jsem brala závody, beru další život, práci a to, co bude následovat. Takže se na to těším a nemyslím si, že bych teď seděla doma, houpala nohama a nevěděla, co se životem.
Neláká vás věnovat se ještě akrobatickému lyžování, jen třeba v jiné pozici?
Láká. Ráda bych zkušenosti, které jsem získala, předala dál, bohužel zatím není úplně komu. V oddílech máme děti a doufám, že se dostanou na vyšší úroveň. Pokud bude zájem, ráda jim pomůžu a budu je trénovat, ale určitě se nebudu nikomu vnucovat.
Nejsem ve fázi, že bych chtěla se sportovci znovu cestovat a být tři čtvrtě roku na cestách. To je také důvod, proč už to člověka nebaví být pořád někde v trapu.
