Jakub Šiška: Energetická koncepce - mírný pokrok v mezích jaderných plánů

21. květen 2015

„Státní energetická koncepce z roku 2004 byla už v mnohém překonaná a nereflektovala množství událostí, které se v evropské energetice udály,“ zdůvodnil potřebu nového materiálu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

V tom má nepochybně pravdu: přechod od fosilní energetiky na obnovitelnou dalekosáhle mění politiku i společnost, přičemž většina těchto změn je stále ještě před námi.

Aktualizovaná energetická koncepce ovšem dává na vědomí, že Česko bude na tento trend reagovat jen v nejnutnější míře a rozhodně nehodlá být jeho hybatelem.

Výroba elektřiny bude nadále stát na konvenčních technologiích, přičemž uhelnou energetiku má nahradit jádro. Za tím účelem vláda plánuje výstavbu jednoho až dvou nových bloků, dlouhodobé prodloužení provozu současných čtyř bloků v Dukovanech a územní vymezení lokalit pro další jaderné elektrárny po roce 2040.

Čtěte také

Stamiliardové investiční náklady na nové reaktory ani ekonomiku jejich provozu ale koncepce nijak neřeší, přestože je to podle světových zkušeností zásadní kámen úrazu. Prozatím chce ministr Jan Mládek utratit 32 miliard korun na přípravu projektů a získání potřebných povolení.

Obnovitelné zdroje mají dle schválené koncepce růst, i když nijak závratně. V roce 2040 se mají podílet na výrobě elektřiny minimálně 18, maximálně pak 25 procenty.

Takového podílu ovšem některé státy dosahují už dnes a za 25 let se jejich náskok ještě znásobí. Že Česko má pro rozvoj obnovitelných zdrojů srovnatelné podmínky, jako třeba Německo, na to poukázalo už mnoho studií.

Větrné turbíny (ilustrační foto)

Ta poslední z dílny Komory obnovitelných zdrojů a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd spočítala, že Česko může celou plánovanou jadernou kapacitu pokrýt z větru, ovšem 6x levněji.

Ministerstvo průmyslu ovšem tento výpočet nezohledňuje ani nerozporuje, jako kdyby neexistoval.

Pozoruhodná čísla uvádí koncepce ohledně budoucí spotřeby elektřiny. Zatímco od roku 2010 tato spotřeba stagnuje, už od příštího roku má podle všech tří odhadů začít růst.

Čtěte také

Podle tzv. vysokého scénáře máme v roce 2040 spotřebovávat dokonce o víc než třetinu elektřiny víc, než dnes. V Německu naproti tomu loni zaznamenali nejnižší spotřebu elektřiny od roku 1990 a všechny prognózy počítají s dalším poklesem, a to při současném růstu hrubého domácího produktu.

Jedinou jednoznačně dobrou zprávu v aktualizované energetické koncepci je tak predikce, že do roku 2040 u nás klesne spotřeba uhlí o 73%. Stane se tak zejména díky modernizaci tepláren a teplárenských rozvodů a odstavování zastaralých tepelných elektráren.

Podle tak zvaného optimalizovaného scénáře dokonce nebude ani třeba prolamovat stávající územní limity těžby. Což je zjištění, které někteří politici musí skousnout jako pelyněk.

autor: Jakub Šiška
Spustit audio