Jiří Drahoš: V roce 2050 bude potřeba 50 až 70 % potravin navíc. A není možné toho dosáhnout jinak než využitím geneticky modifikovaných potravin
Evropa si s GMO stále moc neví rady. Statistika je ale neúprosná. Jestli věda skutečně dokáže napodobit pochody v přírodě, proč se vůbec vracet k přírodním látkám?
„Geneticky modifikované potraviny jsou jedinou možností, jak zabránit hladovění lidstva. Toho nejde dosáhnout využitím standardních metod,“ je si jistý profesor Jiří Drahoš.
„Pěstují se už asi na 150 milionech hektarů. Konzumují se už velmi dlouho. Není znám jediný případ, že by tyto potraviny měly negativní vliv na zdraví,“ připomíná předseda Akademie věd ČR jasnou statistiku.
GMO proti slepotě
Podle něj mohou obecně geneticky modifikované organismy (GMO) naopak lidem spíše prospět. Například tím, že se genetickou modifikací vpraví do potravin vitaminy. Například provitamin A, který je důležitý pro zrak. Kvůli jeho nedostatku oslepne ročně v rozvojových zemích asi půl milionu lidí.
„V těchto zemích se jí hlavně rýže. Existuje tzv. zlatá rýže, která obsahuje provitamin A. Ještě nebyla povolena k užívání, ale všechny průzkumy dokazují, že je neškodná. Vezměte si, že by pomohla půl milionu lidí uchovat zrak.“
Nesporný přínos
Navíc jsou GMO odolnější vůči škůdcům. Což znamená menší využití fungicidů, menší využití hnojiv, menší využití různých ochranných postřiků, které škodí přírodě…
„Přínos je naprosto nesporný. Evropa v tomto směru zaostává. Daleko více vepředu jsou Spojené státy nebo Asie. A není to tím, že by byly méně opatrné. Nepodlehly panice, že geneticky modifikovaná rostlina je něco umělého.“
(Ne)obyčejné šlechtění
Skeptický pohled společnosti je podle něj třeba klást za vinu tomu, že se kolem GMO vede spousta „nekvalifikovaného povyku“. Kritika je dána neznalostí základních genetických pochodů jako třeba šlechtění.
„Přenos genů mezi organismy funguje po celou dobu existence těch organismů. I my jsme produkt se spoustou cizorodých pozůstatků v genech,“ připomíná. Nad zákazem GMO v Rusku si jen povzdechne: „V Rusku je zakázáno leccos.“
100 % příroda
Dokáže ale skutečně věda napodobit pochody v přírodě? Stále častěji se vracíme k přírodním látkám a i vědci se přece snaží zjistit, která látka v rostlině je ta, co v přírodním léčitelství funguje například proti krvácení.
„Zjišťují konkrétní buňku nebo genom a ty pak syntetizují. U standardních léků například ale tahle cesta není vždy možná. Tam je třeba vytvořit nějakou molekulu. Otestovat ji preklinicky a klinicky. A tam je to skóre úspěšnosti 1 : 10 000. Ale příroda je inspirací.“
Jaký očekává úspěch nového léku Čechů proti viru HIV? Jak je spokojený s českou expozicí na Expu 2015 s tématem „Potraviny pro planetu, enegie pro život“? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
