Evropa a přistěhovalectví. Je lepší chránit vlastní hranice nebo pomáhat uprchlíkům?
Evropa stojí před složitým problémem. Je komplikovaný technicky, finančně i lidsky. Jmenuje se přistěhovalci. Přijíždějí po stovkách a tisících přes Středozemní moře a někteří i přes vnější děravé pozemní hranice.
Co s takovou vlnou ilegálních imigrantů, z nichž někteří prchají před reálným nebezpečím? Řešením této otázky se zabývají evropské instituce.
Evropská komise zveřejní návrh, jaké počty ilegálních imigrantů by k sobě měly jednotlivé členské země EU přijímat a zkoumat jejich nárok na získání azylu. Myšlenka kvót vzbudila nevoli v zemích osmadvacítky.
Nebyla cesta zpátky, jen vpřed, k moři
Přerozdělování si imigrantů se zdá být nutné. Největší tíhu přílivu přistěhovalců nese několik jižních zemí. Itálie s tím má bohaté zkušenosti. Na ostrově Lampedusa pobývá uprchlík z Nigérie. Před útěkem do Evropy pracoval jako klempíř v Libyi. Jmenuje se Frajdej.
„To, jak se k nám v Libyi chovali, bylo špatné. Když jsme šli z práce, čekali na nás ozbrojení muži a vybírali od nás peníze. Měli pušky, když jim někdo nechtěl zaplatit, mohli ho zastřelit. Kdykoli nás mohli zabít.“
Důvodem k cestě do Evropy byla pro pana Frajdeje nebezpečná situace v Libyi. Nemohl se vrátit po zemi domů do Nigérie, nebylo žádné letadlo, na které by mohl nasednout a letět domů. Nebyla cesta zpátky, jen vpřed, k moři.
„Řekli nám, na pobřeží jsou lodě, které vás mohou evakuovat, do Tuniska nebo do Itálie. Kamkoli. Tak jsem nasedl a prchal. Když jsem na moři viděl loď pobřežní stráže, věděl jsem, že neumřeme. Kdekoli se pro mě najde místo, zůstanu tam.“
O to, jak by si měly jednotlivé členské země přerozdělovat masu ilegálních imigrantů, se na vnitrostátních i evropských fórech vedou spory. Jak řekl místopředseda Evropské komise pro vládu práva Frans Timmermans, jen jižní státy samy nával uprchlíků nezvládnou.
„Pět zemí EU vyřizuje 72 procent žádostí o azyl. To je neudržitelná situace. Systém se musí změnit.“
Zachovat si vnitřní bezpečnost
Řešení EU hledá. Chce odradit pašeráky lidí od vypravování lodí s imigranty tak, že je bude potápět prázdné při návratu do Libye. Chce přitvrdit selekci těch, kdo si pomoc zaslouží.
„Každý, kdo potřebuje ochranu, by ji měl v Evropě najít. Ty, kteří neprokáží, že jsou v takové situaci, je třeba rychle najít a poslat je zpět do domovských zemí,“ prohlásil při jednání poslanců Evropského parlamentu Frans Timmermans.
Podle europoslance Jana Zahradila musí EU především ochránit své vnější hranice před přílivem nežádoucích migrantů. „EU musí najít nástroje, které jí umožní zachovat si vnitřní bezpečnost. Neohrozit stabilitu svých společenství.“
Tuto myšlenku podporuje europoslanec Pavel Telička. „Na prvním místě musíme mít na mysli zájmy našich občanů, naši bezpečnost. Ale souběžně musíme projevovat starost i o osud lidí, kteří jsou po tisících a desetitisících vyhlazováni. Není to pouze evropský problém.“
Na odlišení ekonomických migrantů a těch, kterým jde o život, upozorňuje europoslanec Pavel Svoboda. „V případě ekonomických migrantů bychom si měli vybírat, koho chceme vpustit a koho ne. Doporučoval bych k těmto skupinám osob přistupovat odlišně.“
Kvóty na přijímání uprchlíků jsou podle Jana Zahradila zásadním útokem na princip suverenity státu.
„Jedním ze základních znaků suverenity státu je, že stát si dobrovolně rozhodne, komu na svém území udělí privilegium dočasného pobytu nebo azylu, protože to není žádný nárok. Já jsem proti kvótám. Řešme problém ne v Evropě, ale na území států, kde vznikl.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
