Alexander Tolčinský: Bývalí albánští povstalci z Makedonie hrozí smrtí svým velitelům

Dnes makedonsko-albánským politikům, šéfovi Demokratické unie pro Integraci Alimu Ahmetimu a Menhudu Thačimu. Obviňují je z velezrady. V čem měla spočívat?

Během bojů v Kumanovu 9. května, kdy se střetly policejní jednotky s albánskými ozbrojenci, bylo zabito přes 20 lidí. Policie uvěznila 30 Albánců, z nichž většina přišla z Kosova.

Zabito bylo ale několik makedonských Albánců a radikálnější bývalí příslušníci zmíněné Národní osvobozenecké armády z toho obviňují své někdejší vůdce.

Čtěte také

Nezajistili prý bezpečnost spoluobčanů a navíc zradili i kosovské krajany, kteří se bitvy zúčastnili. A tak si prý bývalí velitelé nezaslouží nic jiného než zabití.

Ani jeden z politiků zatím oficiálně nereagoval, ani nebylo zaznamenáno posílení jejich ochranek. Nicméně podobné hrozby v krizových dobách většinou k uklidnění nevedou.

Makedonští politici jak ti slovanského, tak ti albánského původu o krizi v zemi jednají, ale stále bezvýsledně. Makedonie je rozdělená. V ulicích měst protestují stoupenci vlády konzervativního premiéra Gruevského a opozičního lídra Zaeva.

Po celé zemi vyrůstají nové stanové tábory nespokojenců. Naposledy jej vybudovali občané města Bitola.

Skopje, Makedonie|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Tamní členové spolku „Jde přeci o nás,“ žádají odstoupení starosty, který je prý zkorumpovaný a neplní předvolební sliby. Vlna protestů je vyvolána nespokojeností se všeobecnou politickou situací v Makedonii.

Demonstrace, mediální útoky, desetitisíce odposlouchávaných odpůrců vlády, výbuchy a ozbrojené střety s etnickými Albánci jsou už od února průvodními jevy prohlubující se krize.

Podobně jako v průběhu takzvaných arabských jar v minulých letech i teď v Makedonii hrají klíčovou roli sociální sítě, zejména Facebook a Twitter. Na nich svádí souboje provládní i protivládní tábory. Kam vyústí jarní, tentokrát makedonská krize?

Čtěte také

Třeba takoví Rusové, kteří mají zatím zájmy jinde, by se mohli pokusit zabránit tomu, aby Makedonie vstoupila do NATO, v čemž jí zatím brání Řecko vetováním takových snah kvůli názvu makedonského státu. Stejně tak Atény činí i v případě EU.

A tak občané Makedonie ztrácejí perspektivu integrace, omezována je svoboda sdělovacích prostředků, omezená je nezávislost soudů a nedostatečný boj s korupcí, tedy klasické balkánské problémy, za které je Skopje kritizováno ze strany Bruselu.

Ale těžko se dá hovořit o demokratických procesech, když hlavní opoziční strana sociální demokraté už rok bojkotuje zasedání parlamentu, protože volby do něj považuje za zfalšované.