Lotyšští Rusové se necítí 5. kolonou Ruska. Hlásí se ale o svá práva
Východní hranice NATO je proti případné ruské agresi naprosto bezzubá. V Praze to dal jasně najevo generál Petr Pavel, nastupující předseda plánovacího výboru NATO. Jako určitou bezpečnostní hrozbu mnozí zmiňují početnou ruskou menšinu v pobaltských republikách. V Rize natáčel zpravodaj ČRo Vít Pohanka.
Na hřišti soukromé školy a školky Evrika - česky heuréka – v Rize se na prolézačkách prohánějí malí Rusové. V Lotyšsku se k ruské národnosti a jazyku hlásí asi třetina obyvatel, v hlavním městě je to okolo 40 procent a některé čtvrti jsou prakticky výhradně ruské.
Školu před 23 lety zakládal Jakov Pliner, dřív dlouholetý poslanec parlamentu a bojovník za práva ruské menšiny.
Mohla by jako 5. kolona Moskvě při případné agresi posloužit ruská menšina v Pobaltských republikách? V lotyšské Rize o tom natáčel zpravodaj ČRo Vít Pohanka
Ve státních školách se musí povinně vyučovat nejméně 60 procent vyučovacích hodin v lotyšštině, soukromé ruské školy to nemusí striktně dodržovat a rodiče, kteří na to mají, si rádi připlatí. Školné je 300 eur, tedy víc než 8 tisíc korun za měsíc.
Jenže tím rodiče také tak trochu předplácejí budoucí problémy svým dětem. Když se nenaučí pořádně lotyšsky, můžou zapomenout na studium na lotyšské vysoké škole nebo kariéru ve státní správě.
Ti z nich, kteří odmítají složit zkoušky z lotyšštiny a historie, nejsou navíc občany, nemůžou k volbám a samozřejmě ani kandidovat. Takových je podle dostupných údajů asi 13 procent obyvatel tohoto malého státu.
Oklamaní Rusové?
Ruská komunita se cítí podvedená, vysvětluje nad kávou a publikací o její diskriminaci v centru Rigy mladý právník Alexandr Kuzmin - sám Rus bojující za její práva.
„Lotyšské hnutí za nezávislost slíbilo školy v rodném jazyce pro všechny menšiny a hlavně občanství. Oklamalo je. A tenhle podvod způsobil odcizení hlavně ruské menšiny od lotyšského státu.“
A také Evropské unie, která se jich podle jejich názoru nezastane. Co tedy brání Rusům v tom, aby se obrátili přímo na prezidenta Putina, aby jim pomohl? Je opravdu opakování scénáře z východu Ukrajiny v Lotyšsku něčím nemyslitelným?
„Rozumím tomu, že mnoho Lotyšů trpí takovými obavami. Já bych na to ale odpověděl tak, že je Lotyšsko členem Severoatlantické aliance. A NATO má mnohonásobnou převahu nad Ruskem nebo jím vedenou Organizací kolektivní bezpečnosti. Nevidím to jako reálné nebezpečí,“ říká Kuzmin.
A s takovým názorem v podstatě souhlasí i komentátor Českého rozhlasu a znalec postsovětského prostoru Libor Dvořák:
„Tady samozřejmě platí čl. č. 5 Washingtonské smlouvy, že útok na jednu členskou zemi je útokem na všechny země Aliance. A je otázka, jestli by se Moskva do takového dobrodružství pouštěla. Podle mého soudu by to nebylo ani dobrodružství, ale rovnou šílenství.“
„Mír v Evropě,“ skandovali lotyšští Rusové minulý týden před budovou Národní knihovny v Rize. Protestovali proti summitu Východního partnerství Evropské unie bez účasti Ruska.
Sešla se jich stovka, nad mladými radikály převažovali nostalgičtí pamětníci starých pořádků z dob Sovětského svazu. Jako hrozivá 5. kolona čekající na povel z Kremlu nepůsobili. Ale to neznamená, že se jejich stížnosti nedají využít nebo zneužít.
