Ondřej Konrád: Zahájí prezident kampaň za přijetí eura?
Když připustíme existenci prezidentem vybájené pražské „lumpenkavárny“, tedy jakéhosi intelektuálního společenství vůči Miloši Zemanovi značně naježeného (šéf lidovců Pavel Bělobrádek ho v nedávném rozhovoru dokonce přímo lokalizoval do Mlýnské kavárny na kampském ostrově, což by ovšem znamenalo, že jde o dost malý okruh osob), pak by také bylo třeba uznat, že se tato „lumpenkavárna“ minimálně ve dvou bodech s hlavou státu přece jen shoduje.
Jednak v tvrdém postoji vůči islámským radikálům (a také například palestinskému Hamásu), a pak v otázce přijetí eura. Na které prezident doslova tlačí, když vyhlašuje, že do konce svého funkčního období jmenuje zásadní počet nových členů Rady České národní banky bankovní, včetně guvernéra, a otočí tak její nynější směr.
Neboť předcházejícím prezidentem vytvořená rada udržuje Českou republiku od eura vzdálenou. A může se přitom mimo jiné opírat o průzkumy veřejného mínění, podle nichž je zhruba pětaosmdesát občanů při vstupu do eurozóny.
Přičemž ale není tak docela jasné, zda si lidé myslí, že jen není třeba přistupovat k jednotné měně nyní, tedy nedlouho po celosvětové finanční krizi a při stávajících problémech eurozóny s Řeckem, anebo odmítají euro takříkajíc „samo o sobě“, snad ještě stále pod vlivem Václava Klause.
Nicméně prezident ve svém úsilí neustává a na víkend sezval k debatě o euru do Lán premiéra, ministra financí a bankovního guvernéra. Bohuslav Sobotka k tomu řekl, že vláda není v tomto bodě s prezidentem v rozporu a také pracuje na našem přijetí jednotné měny.
Ale znělo asi tak podobně, jako kdybychom řekli, že každý člověk od narození míří ke smrti. Čili si je vědom dané neodvratnosti, ta se mu však jeví kdesi v nedohlednu. Ale žerty stranou - Miloš Zeman si jistě patrně představuje, že by se mu mohlo povést přesvědčit politiky i veřejnost o poněkud svižnějším tempu, než jaké vloni nastínil Andrej Babiš, když hovořil o přijetí eura nejdříve za šest let.
A mimo to, že bude do bankovní rady jmenovat příznivce jednotné měny, může téma častěji frekventovat a rozhýbat dosavadní diskusi, v níž se většinou jen akademicky vyjadřují ekonomové obou táborů. Tedy v tomto případě nikoliv rozdělení na pravici a levici, ale na ty, kdo vidí v přijetí eura výhody a naopak nevýhody.
Poznamenat k tomu lze, že argument potíží Řecka až tak silně proti euru nehovoří a naopak se ukazuje, že je dnes eurozóna podstatně méně zranitelnější, než když roku 2010 řecké problémy vyplavaly na povrch a hrozil domino efekt, při němž by kácející se další země z jihu kontinentu jednotnou měnu skutečně ohrozily na životě.
Žádné konkrétní výsledky lánské schůzky jistě nelze očekávat, nicméně Miloš Zeman určitě partnerům sdělí, že nemíní měnit názor a budoucí Rada ČNB, čili zásadní instituce, bude podnikat kroky k rychlejšímu vstupu do eurozóny.
A opakovat, že by ho také uvítala nikoli nepodstatná část českého průmyslu, momentálně vykazující pozitivní čísla. Aby uspěl, bude však muset začít přesvědčovat občany při svých putováních po českých náměstích, že jednotné měny se nejen třeba přestat obávat, ale naopak o ni usilovat. To zatím ale prezident nedělá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.