Barma slíbila spolupráci při odstranění příčin uprchlické krize v jihovýchodní Asii

Barma dnes na regionálním summitu v thajské metropoli Bangkoku slíbila, že se bude podílet na rozsáhlém plánu, který má odstranit příčiny uprchlické krize v jihovýchodní Asii. Součástí plánu je i „plné respektování lidských práv“ migrantů, informovala pořadatelská země.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zástupce Bangladéše Shahidul Haque a thajský ministr zahraničí Tchanasak Patimaprakorn na summitu k uprchlické krizi v Bengálském zálivu

Zástupce Bangladéše Shahidul Haque a thajský ministr zahraničí Tchanasak Patimaprakorn na summitu k uprchlické krizi v Bengálském zálivu | Zdroj: Reuters

Běženci pocházejí převážně z řad barmského muslimského menšinového etnika Rohingů, kterým barmský režim odmítá udělit občanství a kterým omezuje osobní svobody.

Účastníci summitu se rovněž dohodli, že vytvoří společnou jednotku pro boj proti převaděčům.

Prohlášení, které bylo vydáno na závěr jednodenní vrcholné schůzky v Bangkoku, vyzývá k řešení problémů v zemích původu migrantů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O uprchlické krizi v jihovýchodní Asii mluvil komentátor ČRo Milan Slezák

„Barma dokument odsouhlasila,“ uvedlo podle agentury Reuters thajské ministerstvo zahraničí. Stejně tak se k dokumentu připojil i Bangladéš.

Část běženců pochází z chudého Bangladéše, odkud míří za lepším životem do bohatších zemí jihovýchodní Asie, především do Malajsie. Většina uprchlíků jsou barmští Rohingové, které jejich domovská země neuznává jako etnikum.

K Rohingům se nehlásí Barma ani Bangladéš

Barma tvrdí, že Rohingové jsou nelegální přistěhovalci ze sousedního Bangladéše, ačkoli žijí v zemi už po generace. Proto jim odmítá udělit občanství. To jim ale nechce dát ani Bangladéš.

Téměř 140 tisíc muslimských Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo své domovy po krvavých střetech s buddhisty v roce 2012. Dalších 1,1 milionu Rohingů v Barmě dál žije, často soustředěných do provizorních táborů bez nároku na zdravotní péči či školní docházku.

Barma doposud odmítala přijmout svůj díl odpovědnosti za krizi a její vyslanec na summitu dnes rozhořčeně reagoval na výzvu představitele OSN, aby jeho země přestala Rohingy pronásledovat. Barmský delegát uvedl, že OSN záležitost politizuje a že Barmu „stigmatizuje“.

V Bangkoku začal regionální summit o uprchlické krizi | Foto: Reuters

Barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny Su Ťij k osudu Rohingů mlčí, podle kritiků proto, že si vybírá témata svého boje i z hlediska prezidentských ambicí. Experti varují, že na zoufalé uprchlíky by se prý mohli zaměřit verbíři lákající do řad Islámského státu.

Bangladéš je domovem asi 32 tisíc Rohingů, z nichž většina bydlí ve dvou provizorních táborech ve městě Cox's Bazar u barmské hranice. Podle bangladéšské vlády by měli být nyní přemístěni na ostrov Hatija. Kritici uvádějí, že Rohingové tak budou proti své vůli odsunuti dál z očí veřejnosti.

Na lodích zůstává podle OSN 2600 uprchlíků

Na 3000 běženců z Barmy a Bangladéše v posledních týdnech přistálo u břehů Malajsie, Indonésie a Thajska. Podle OSN zůstává na lodích v Bengálském zálivu a Andamanském moři ještě zhruba 2600 uprchlíků poté, co je opustili převaděči.

Po migrantech pátrá na moři námořnictvo Malajsie, kam míří většina uprchlíků, hledá ale pouze v malajsijských vodách. Malajsie a Indonésie také již dříve uvedly, že jsou ochotny migranty na své území dočasně přijmout, setrvat tam mají rok. Velkou část Rohingů jsou poté ochotny trvale přijmout Spojené státy.

USA rovněž vyslaly armádní letadla, která lodě s běženci hledají dál od břehů států jihovýchodní Asie. Doposud americké letouny startovaly z malajsijského Subangu, dnes dalo Thajsko souhlas se starty amerických letadel také ze svého území.

Policisté monitorují vyzvedávání ostatků poblíž opuštěného pašeráckého tábora v džungli nedaleko thajské hranice (26.5.2015) | Foto: Reuters

Hroby uprchlíků v Malajsii

Kromě tisíců uprchlíků ponechaných na moři problém upoutal pozornost také nálezem 139 hrobů s ostatky uprchlíků v Malajsii. Hroby byly nalezeny v blízkosti 28 opuštěných táborů, které zřejmě převaděčům sloužily k věznění uprchlíků.

Husté lesy jižního Thajska a severní Malajsie byly donedávna hlavní zastávkou pro převaděče přepravující běžence z chudého Bangladéše a uprchlíky z řad diskriminované muslimské menšiny Rohingů z Barmy za lepším životem do bohatších zemí jihovýchodní Asie. Hroby byly v minulých dnech odhaleny také na thajské straně hranice.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme