Laserový kanón pro Mezinárodní kosmickou stanici
Mezinárodní kosmická stanice se musela v minulosti několikrát pomocí změn dráhy vyhnout potenciálně nebezpečným kusům orbitálního kosmického smetí - zbytkům či úlomkům raket či družic. Nyní japonští vědci navrhují stanici vybavit speciálním laserem, který by dokázal tento vesmírný odpad odklonit.
Momentálně Zemi obíhá asi 3 tisíce tun kosmického smetí lidského původu. Jde buď o nefunkční družice, jejich kusy nebo o úlomky posledních stupňů nosných raket, které se podobně jako družice dostaly na oběžnou dráhu a zatím nebyly přibrzděny atmosférou Země natolik, aby v ní shořely. Většina z těchto úlomků má sice velmi nízkou hmotnost, ale při značných orbitálních rychlostech řádově až několik kilometrů za sekundu mohou být i některé z nich pro kosmické lodě a stanice velmi nebezpečné. Pro Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) jsou v zásadě nebezpečné úlomky větší než 1 centimetr. Těch se v prostoru kolem Země vyskytuje celkem více než 700 tisíc.
Ochrana před nebezpečnými úlomky po staru
V případě vážného nebezpečí pro stanici, kterým by bylo například riziko proražení jejího trupu, má dokonce posádka podle bezpečnostního protokolu přikázáno skrýt se v připojené návratové kosmické lodi a celá stanice musí být “pošťouchnuta” krátkým impulsem manévrovacích motorků na mírně odlišnou dráhu, aby se mohla většímu úlomku vyhnout. Možnosti stanice se ale rozšíří v roce 2017 nebo 2018, kdy bude k ISS pravděpodobně připojen japonský teleskop s názvem Extreme Universe Space Observatory (EUSO či miniEUSO). Hlavním úkolem EUSO bude monitoring ultrafialových záblesků v zemské atmosféře, způsobených dopadem kosmických paprsků.
Nový laser představuje aktivní ochranu
Aparatura EUSO bude také schopna zaznamenávat polohu a směr letu úlomků kosmického smetí. Vědci z Výpočetní astrofyzikální laboratoře japonského výzkumného ústavu RIKEN zároveň navrhují ISS vybavit v budoucnosti pokročilým ultrafialovým laserem o výkonu 100 kilowattů, s názvem Coherent Amplification Network (CAN). Laser CAN se skládá z mnoha menších paralelně působících laserů, bude schopen vysílat 10 tisíc pulsů za sekundu a účinně působit na úlomky do vzdálenosti 100 kilometrů.
Pokud laserový paprsek potká na své cestě nějaký úlomek, jeho povrchová vrstva se odpaří a rychle změní v expandující oblak plazmy, což bude mít na úlomek odpudivý reaktivní účinek a změní jeho dráhu. V ideálním případě by úlomky měly zamířit směrem na nižší oběžnou dráhu a následně zaniknout v atmosféře. Vědci chtějí zatím v nejbližších letech otestovat méně výkonnou demonstrační verzi laseru, schopnou výkonu 10 wattů a 100 pulsů za sekundu. K instalaci plnohodnotného “laserového kanónu” na ISS vede ještě poměrně dlouhá a složitá cesta. A ještě dále se nachází představa specializovaných družic, které by mohly pomocí podobných zařízení systematicky a dlouhodobě čistit oběžnou dráhu od kosmického smetí.
Zdroje: ExtremeTech, Christian Science Monitor, Space.com, IEEE Spectrum, Wired, SpaceDaily, Science Times, Discovery News
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
