Práce na Husově pomníku skončily, po sto letech dostal zcela nový kabát
Po dvouleté generální rekonstrukci se veřejnosti znovu odhalil pomník Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí. V jeho útrobách se nově skrývá pamětní schránka s dokumenty, které mají budoucím generacím přiblížit současnost. Samotný pomník vytvořil před sto lety sochař Ladislav Šaloun.
„Teď teprve můžeme obdivovat Šalounovo mistrovství, všimnout si všech detailů, přečíst i nápisy na pancířích, podívat se na výraz postav, které pod nánosem krust a špíny mizí a jsou těžko čitelné,“ říká kurátorka Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnová.
„Myslím si, že konzervace pomníku výrazně pomohla k tomu, abychom mohli obdivovat jeho umělecké vyznění,“ dodává.
Rekonstrukci Husova pomníku přiblížil ve vysílání Radiožurnálu restaurátor Andrej Šumbera
Pomník restauroval Andrej Šumbera a s výsledkem dvouleté práce je spokojen.
„Nejdůležitější prací byla výměna konstrukce samotné bronzové části, která váží téměř 14 tun a je odlita asi z 300 samostatných dílů, které potom byly spojeny pomocí takzvaných montýrek, což jsou boční vnitřní okraje, které jsou propojeny téměř 6000 šrouby,“ přiblížil ve vysílání Radiožurnálu.
„Ty šrouby za 100 let zkorodovaly a museli jsme je vyměnit. A když už se toto vyměnilo, tak jsme zároveň udělali nové podpůrné nerezové sloupky, protože na sochu často lezou lidé i ve větším počtu, takže aby to uneslo i větší zatížení, než je ta samotná socha.“
Secesní bronzový pomník znázorňuje Jana Husa stojícího uprostřed skupiny postav, které symbolizují husity a pobělohorské emigranty. Bronzové sousoší je umístěno na širokém žulovém podstavci. V roce 1915 ho dokončili sochař Ladislav Šaloun s architektem Antonínem Pfeiferem.
U základního kamene v jedné z podzemních chodeb byla uložena pamětní schránka s listinami a předměty, které upomínají na dnešní dny.
„Schránka je udělaná z mědi, je zacínovaná, a protože se do ní nedostane vlhkost , tak když se otevře za 200 let, tak ty dokumenty tam budou pořád v zachovalém stavu,“ říká restaurátor Šumbera.
Něco podobného prý možná kdysi udělali i sami stavitelé pomníku. „Kolem toho jsou legendy. Už to není schopen nikdo potvrdit, že vlastně v tom pamětním kameni, který je z roku 1903, je údajně dutina, kde by měla být pamětní skříňka a poklepávací kladívko,“ vysvětluje restaurátor.
„Ale to je prostě zazděné a abychom vyndávali základní kámen stavby, to nám přišlo divné. Takže pokud je tam toto tajemství, tak tam bude ještě dál.“
Po vložení schránky restaurátoři vchod do podzemí definitivně uzavřeli a zasypali jej zeminou. Předpokládají, že desítky nebo stovky let se do pomníku nebude vstupovat.
Ceremoniál předání opraveného Husova pomníku zástupcům Prahy i jeho návštěvníkům sledovala reportérka Klára Fleyberková
U pomníku je pro zájemce instalována výstava, která na panelech seznamuje s historií sousoší, s jeho tvůrci, dobovými fotografiemi zachycujícími výstavbu pomníku i detailní snímky bronzových figur a objasnění jejich významu a ikonografie.
Dnešního setkání se kromě zástupců Prahy a Husova rodného Husince zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Za měsíc uplyne sto let od dokončení pomníku a lidé si připomenou 600. výročí Husovy mučednické smrti na hranici.
Pomník Jana Husa od Ladislava Šalouna je patrně největším a nejznámějším pomníkem známého církevního reformátora. Od prvotního impulzu postavit pomník Jana Husa v Praze v roce 1889 k výsledné realizaci uběhlo více než čtvrt století.
