Příběhy slavných: Milada Horáková

„Padám. Tento boj jsem prohrála. Odcházím čestně, odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to.“ Milada Horáková byla odsouzena k trestu smrti za velezradu a špionáž. Justiční vraždu sledoval prstřednictvím Českého rozhlasu v cenzurovaném „přímém“ přenosu celý národ.

Vánoční dítě

Narodila se v rodině Králů. Bylo to o Vánocích 1901. Otec pracoval jako obchodní zástupce firmy na výrobu tužek. Milada měla ještě další tři sourozence, dva z nich ale v roce 1914 zemřeli na spálu.

Studia

Studovala nejdříve dívčí reálné gymnázium na Vinohradech, poté na dívčím lyceu ve Slezské. Pro další výuku si zvolila právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Promovala v roce 1926. Už za půl roku se taky provdala za svou studentkou lásku, Bohuslava Horáka.

První zaměstnání

První zaměstnání tak mladá právnička našla na Ústředním sociálním úřadu hl. m. Prahy. Stala se členkou Československého červeného kříže a Ženské národní rady. Připravovala pro ně legislativní návrhy, které řešily hlavně postavení svobodných žen, nemanželských dětí.

V roce 1933 se manželům Horákovým narodila jediná dcera Jana. Původně sice čerstvá maminka tvrdila, že se bude věnovat rodině naplno. Bylo ale před válkou, a tak místo starostí o svou rodinu začala připravovat zákon, který řešil budoucnost rodin s dětmi vysídlených z pohraničí.

Žalář gestapa

Začátkem července 1940 byla gestapem zatčena, a to i s manželem. Téměř dva roky strávila ve vyšetřovací vazbě, střídavě na Pankráci a na Karlově náměstí. Další dva roky byla v Malé pevnosti v Terezíně. Na soudní jednání čekala čtyři roky, až do října 1944.

Německý lidový soud ji odsoudil na osm let. Naštěstí se blížil konec války. Do Československa se vrátila v květnu 1945, měla štěstí. Setkali se všichni tři.

Po válce

Po válce si prý opět slibovala, že už se bude věnovat jen a jen rodině. Podle všeho Horákovou ale o dalších aktivitách v národně socialistické straně přesvědčil sám prezident Edvard Beneš. V říjnu 1945 byla zvolena poslankyní.

Začala pracovat v ilegálním vedení národních socialistů a stala se tak součástí skryté opozice KSČ. Tak znovu začalo její vyšetřování a nekonečné výslechy. Teď už ale naší státní bezpečnosti.

Z vlastenců štváči

Vyšetřovatelé dost dlouho zkoumali, z čeho jí obvinit. Z vlastenců a válečných vězňů totiž komunisté museli před veřejností vytvořit válečné štváče a zrádce nové lidově demokratické republiky.

Soudní proces začal 31. května 1950. Spolu s Miladou Horákovou byli souzeni i další. Po osmi dnech vykonstruovaného procesu byly vyneseny čtyři rozsudky smrti, čtyři tresty doživotí a další dlouholeté tresty odnětí svobody.

Milada Horáková byla popravena v ranních hodinách 27. června 1950. Urnu s jejím popelem rodina nikdy nedostala.

Soudní rehabilitace až po 40 letech

Rozsudek byl zrušen až v roce 1968, soudní rehabilitace se dočkala v roce 1990. O rok později jí in memoriam udělil prezident Václav Havel řád T. G. Masaryka 1. třídy. Od roku 2004 je 27. červen Dnem památky obětí komunistického režimu.

Milada Horáková|foto: Český rozhlas