V Moskvě dnes demonstrují vědci za nezávislost vědeckého bádání a proti zásahům státu do vědy. Izolace, do které Rusko samo sebe zahnalo, podle jejich názoru ochromila mezinárodní naučnou spolupráci. Stát také výrazně omezuje akademické svobody.

13:36 6. června 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Protestující vědci, nebo alespoň ta část, která se nebojí hlasitě ozvat, hodnotí postavení vědy a školství v současném Rusku velice špatně.

V moskevském Suvorovově parku se proto dnes sešlo několik stovek lidí. Vědci sepsali velice ostrou petici, ve které nazývají přístup vlády k vědě a ke školství naprosto neudržitelným, vedoucím do záhuby.

Vadí jim spousta věcí, například to, že politici získávají na různých univerzitách falešné diplomy, píší falešné dizertace a podobně. Hlavně jim ale vadí celkový přístup státu k vědě.

Vědci v petici sepsali několik bodů, jak by se to mělo změnit, aby se věda stala skutečně nejen deklarovanou, ale opravdovou prioritou státu. Protože, jak říkají, bez vědeckého výzkumu a dobrého a kvalitního školství nebude mít Rusko vůbec žádnou budoucnost.

Požadují autonomii svých vědeckých ústavů, nezasahování státu. Navíc velmi kritizují reformu ruské akademie věd, požadují akademické svobody pro školy a další zařízení, jako jsou právě vědecké ústavy, a konec pronásledování vědců jako takzvaných zahraničních agentů.

Nový zákon totiž říká, že zahraničním agentem je ten, koho financují ze zahraničí. Jenže spousta fondů, které financují ruské vědce, má právě své kořeny v zahraničí. A označení zahraniční agent je pro vědce likvidační.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít