Magna Charta inspirovala Thomase Jeffersona i Mahátmu Gándhího
Pro dějiny Anglie i později Británie, ale i pro celý dnešní svobodný svět bylo podepsání Magny Charty Libertatis (Velké listiny svobod) zásadním aktem a v podstatě základním kamenem dnešní demokracie. Od jejího podepsání zanedlouho uplyne 800 let, což připomíná současná výstava v Britské knihovně. Podtitul výstavy zní Právo, svoboda a odkaz a zdarma ji můžete navštívit do 1. září.
Co se před osmi sty lety v Anglii odehrálo? Velmi zjednodušeně šlo o spor mezi králem Janem, který nastoupil na anglický trůn v roce 1199, a šlechtou. Spor o vymezení pravomocí. Král Jan totiž dokázal proti sobě spojit všechny své poddané. Tehdejší církevní kronikáři často zdůrazňovali jeho násilnické sklony, chamtivost, zášť, věrolomnost a chlípnost. Jiné prameny jej však ukazují jako uvážlivého, vždy mimořádně schopného a příležitostně dokonce šlechetného krále.
Winston Churchill ve svém díle Dějiny anglicky mluvících národů pak uvádí, že Jan měl originálního a zvídavého ducha a až do konce svého života sbíral a ochraňoval knihy. A zdůraznil, že odhlédneme-li dlouhý seznam jeho negativních vlastností, neujde nám, že britský národ a anglicky mluvící svět vděčí mnohem více jeho nectnostem než úsilí bezúhonných panovníků, neboť spojením mnoha sil proti Janově vládě byl de facto položen nejvýznamnější milník ve vývoji našich práv a svobod. Základním principem Magny charty bylo to, že i král se musí podřídit obyčejům a právům. Baronské artikuly, které tedy později vešly do dějin jako Magna Charta Libertatis, byly zpečetěny za naprostého ticha 15. června 1215 v Runnymedu nedaleko Windsoru. Král Jan, který se snažil platnost této listiny zpochybnit, zemřel pouhý rok později. Je pohřben ve Worcesteru, jako jediný z anglických či britských panovníků.
Zachovala se původní listina z roku 1215 do dnešních dnů?Ano, zachovala, a to dokonce ve čtyřech exemplářích. Jeden vlastní katedrála v Lincolnu, další katedrála v Salisbury a zbylé dva právě Britská knihovna.
Jak se do její sbírky dostaly?Trochu zjednodušeně řečeno z pozůstalosti sira Roberta Cottona, velkého antikváře, sběratele rukopisů, který zemřel v roce 1631. Jeden z těchto manuskriptů dostal sir Cotton jako novoroční dárek v roce 1629 od nějakého londýnského právníka, který jej našel v jakési krejčovské dílně.
Co představuje výstava v Britské knihovně kromě původních manuskriptů Magny Charty?Ty jsou, možná překvapivě, vystaveny až v závěru expozice. Ale kromě nich tu je například první tištěna verze Velké listiny svobod z roku 1508. A mnoho dalších listin a tisků, které s touto listinou souvisejí. A které připomínají, že Magna Charta měla velký vliv na americkou ústavu, na Listinu práv a svobod OSN z roku 1948, velmi ovlivnila i Nelsona Mandelu při jeho boji proti jihoafrickému apartheidu. Magnou Chartou se inspiroval Thomas Jefferson i Mahátma Gándhí. Jsou tu i mnohá vyobrazení krále Jana či dokonce relikviář Tomáše Becketta ze 13. století. Zajímavý artefakt, i když přímo s Magnou Chartou nesouvisí, jen nepřímo ovšem. Ale to by bylo na delší povídání.
