Zaorálek udělí Gratias agit, mezi laureáty je jeden z největších expertů na dějiny holocaustu
Patří k největším expertům na dějiny holocaustu. Sám se před nacisty zachránil jen díky tomu, že z Československa s rodiči utekl v noci na 15. března 1939, kdy fašisté obsazovali republiku. 89letý Yehuda Bauer dnes žije v izraelském Jeruzalémě, na rodnou zem ale nikdy nezapomněl. I proto spolu s dalšími dvanácti laureáty dostává cenu českého ministerstva zahraničí Gratias agit.
„Vyrůstal jsem na ‚Riegráku‘ na Vinohradech. V Nerudově, později Italské ulici, jsem chodil do 6. chlapecké školy Na Smetance,“ vzpomíná na své dětství v Praze Yehuda Bauer.
Muž, který je dnes i přes svůj vysoký věk stále velmi aktivní. Donedávna přednášel na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, v současné době pak působí jako akademický poradce při památníku Jad Vašem.
Mezi 13 laureáty ceny Gratias Agit je i 89letý Yehuda Bauer, jeden z největších expertů na dějiny holocaustu. Více od Roberta Mikoláše
„Bylo mi méně než 13 let, když jsme Prahu opustili. V noci mezi 14. a 15. březnem 1939. V tom samém vlaku byl mimo jiné i Max Brod, známý mého otce."
"V Moravské Ostravě už byli Němci. Ti vlastně ani nevěděli, co s námi mají dělat. Výpravčí ale ukázal zelenou a vlak se rozjel. Bylo to jen 200 až 300 metrů na polskou hranici,“ popisuje nucený odchod z rodné země.
V emigraci začal studovat historii, ostatně už jako malý kluk se díky otcovým aktivitám v sociální demokracii pohyboval mezi politiky a umělci, domů k nim chodil i zmíněný spisovatel Max Brod. Skutečný zájem o dějepis v něm ale vyvolala jeho učitelka v Haifě, kde se usadili.
„Bylo mi 14 nebo 15 let. Byla to ohromná pedagožka. Učila nás nejen dějiny o králích, ale také jak lidé žili. To bylo výborné. Když mi bylo 16 let, tak jsem věděl, že budu historik,“ vypráví.
Cenu Gratias agit uděluje ministr zahraničí od roku 1997 za příkladné aktivity v nevládní sféře, zaměřené na propagaci České republiky. Laureáty jsou čeští krajané, kteří žijí v zahraničí a šíří věhlas své rodné země, ale také přátelé ČR a význačné osobnosti, které nezištně podporují přátelské vztahy mezi svými zeměmi a naší vlastí.
Jsou mezi nimi bohemisté, překladatelé, vědci, podnikatelé, výtvarníci, hudebníci, spisovatelé, pedagogičtí pracovníci nebo sportovci.
Cenu tvoří plastika v podobě stylizované křišťálové zeměkoule od ak. mal. Zdeňka Petra, diplom a odznak. Není spojena s finanční odměnou.
Nakonec sám začal psát historické publikace a postupně se zaměřil především na studium holocaustu, i když ho prý, jak říká, sám nezažil:
„Já jsem vlastně začal historií židovského obyvatelstva v Palestině v době světové války. To byla moje první kniha. Tam už byla velikost. Pak jsem se setkal s jedním z velkých lidí, kteří holocaust zažili.“
Právě za přínos pro studium holocaustu a prevenci genocid dostal v roce 1998 nejvyšší izraelské vyznamenání a poté ho zvolili i za člena izraelské akademie věd. Stále však prý má před sebou mnoho práce, v dějinách holocaustu totiž i dnes zůstává mnoho bílých míst.
„Také v Čechách i na Slovensku je ještě co dělat. Jeden z mých doktorandů teď uveřejnil knihu o Podkarpatské Rusi. Je to velmi zajímavé. Nevěděli jsme, co se tam dělo,“ dodává Bauer.
