Už brzy začnou průzkumy kvůli hledání úložiště pro jaderný odpad

14. červen 2015

Na sedmi místech vytipovaných pro jaderná úložiště začnou geologické průzkumy. Dotčené obce podaly proti průzkumům stížnost na ministerstvo životního prostředí. Neuspěly. Lokalita Březový potok u Horažďovic zatím na verdikt čeká.

Obce Pačejov, Kvášňovice, Olšany, Maňovice, Chanovice a Velký Bor v Plzeňském kraji, tedy celá lokalita Březový potok, se stále proti jadernému úložišti hlasitě ozývá. Pokud tady ministerstvo životního prostředí průzkum povolí, jsou obce připravené jít se státem do soudního sporu. A pravděpodobně to tak dopadne. Starostové totiž nepředpokládají, že by ministerstvo udělalo v případě Březového potoka výjimku, když všude jinde průzkumy už povolilo.

Podle starostů jsou navíc už samotné průzkumy velkým zásahem do krajiny. Možná ne hned, později ale určitě. Jsou podle nich navíc zbytečné, když v lokalitě Březový potok ani jedna obec s úložištěm nesouhlasí. Stejně tak považují starostové za zbytečné přijímat kompenzační peníze za průzkumy a hlavně to, že za tyto průzkumy stát vůbec utrácí.

Čtěte také

Obce nedůvěřují státu mimo jiné hlavně v tom, že průzkumy nic nezničí. Počet hektarů, které má úložiště zabrat, vzrostl za poslední roky na skoro trojnásobek a nikdo se o tom prý se starosty nebavil. Nemají dost podkladů, informací.

„Za těch dvanáct let došlo k tomu, že se zvětšily požadavky. Tehdy bylo uváděno v technických materiálech, že to bude cca. 195 hektarů, posléze už to bylo přes 300 hektarů. Dnes už třeba v Chanovicích na povolebním setkání ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů hovořil o tom, že to může být třeba 500 hektarů," popsal situaci starosta Chanovic Petr Klásek. Podle něj také panují obavy z toho, že odpad uložený tímto způsobem nebude možné v budoucnu čistě zlikvidovat.

„Při tom hlubinném úložišti je navrhován postup takový, že by měly být materiály radioaktivní nenávratně ukládány i 500 tisíc metrů pod zem a velice složité by bylo pro naše potomky nějakým způsobem ty materiály třeba za padesát, sto, dvě stě let využít a přepracovávat," říká Klásek.

Stát v tomhle případě zastupuje Správa úložišť radioaktivních odpadů. Podle ní jsou geologické průzkumy pro objektivní posouzení a vzájemné srovnání lokalit klíčové. Zúží výběr lokalit, ze sedmi na čtyři. Průzkum prý nemá dopad na životní prostředí.

Jeho první etapa znamená jen povrchový sběr hornin bez zásahů do hloubky. Nejlepší lokalitu pro úložiště chce stát najít do roku 2025. Hotové by mělo být až v roce 2065. Správa proto věří, že se s obcemi jednou dohodne.

autoři: sch , Lucie Sichingerová
Spustit audio