Lidé s exekucí mívají větší problémy se sháněním práce

Ti, jejichž majetek je zatížený exekucí, mají horší pozici při shánění stálé práce. Přesto se řada firem snaží dát jim šanci. Zaměstnavatelé většinou bojují s tím, jak takové lidi správně motivovat. Jejich výdělek jde totiž většinou na úhradu dluhů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Exekuce (ilustrační foto)

Exekuce (ilustrační foto) | Foto: Český rozhlas

„Pro nás to problém při náboru není, je to problém pro samotné zaměstnance, kteří mají dluhy, které musí řešit,“ popisuje své zkušenosti Petr Čihák, jednatel jedné velké dopravní společnosti.

Zaměstnanec s dluhy představuje pro firmu větší administrativní zátěž. „Zadlužený zaměstnanec je rizikový zaměstnanec, člověk, který je frustrovaný, má potíže. I jeho motivace k práci se snižuje tím, že část peněz musí dávat na dluhy,“ vysvětluje Kateřina Jirová, dluhová poradkyně z neziskové organizace Rubikon centrum.

Přehrát

00:00 / 00:00

Většina vydělaných peněz jde u lidí s exekucí na úhradu dluhu. Zaměstnavatelé bojují s tím, jak takové lidi správně motivovat

Právě tam pomáhají s hledáním práce lidem, kteří se vrátili z výkonu trestu. Mnoho z nich řeší i exekuce.

„S exekucemi je obrovská administrativa pro zaměstnavatele, kterou mu nikdo nevynahradí, nikdo mu nedá žádné náhrady. On musí mít větší kapacity účetního oddělení proto, aby u něj tito zaměstnanci mohli pracovat,“ dodává Jirová.

Řada lidí také místo aby své dluhy splácela, začne raději pracovat na černo. To je ale podle analytika Tomáše Ervína Dombrovského ze společnosti LMC krátkozraké a má to řadu nevýhod.

„Jedním z těch důvodů může být i předlužení, které vede k nízké motivaci pracovat v legálním zaměstnání, protože z toho nemají v podstatě nic. Tam jim nezbyde pomalu ani na to živobytí, natož aby si mohli dovolit něco navíc,“ říká Dombrovský.

„Škodí to těm lidem, nemají relevantní pracovní zkušenosti, reference, nejsou potom zajímaví, čím déle v tom zůstávají. Škodí to firmám, protože jim na některé pozice výrazně chybějí lidé. Při oživování na trhu je to čím dál tím palčivější problém, velmi silný.“

„Na třetím místě to samozřejmě škodí státu. Má nižší odvody z danění mezd, vyplácí více na dávkách a ty peníze pak reálně skončí v dluhovém byznysu, byznysu s chudobou,“ doplňuje Dombrovský.

To, že by lidé v exekuci neměli na hledání stálé práce rezignovat, potvrzuje i personalistka Šárka Hořovská. Ona sama pracuje pro IT společnost, kterou nezajímá ani případná trestní minulost uchazeče o zaměstnání.

„Aby se připravil na ten pohovor, věděl, na jakou pozici se hlásí, do jaké společnosti se hlásí. Úplně jako jakýkoliv jiný kandidát, který hledá zaměstnání, nelitoval se, nechodil na pohovor tak, že to jde zkusit, ale šel tam, protože ví, že hledá práci a chce ji,“ radí Hořovská.

Úřad práce evidoval v květnu přes 92 tisíc volných míst, to je nejvíce od prosince 2008.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme