Tisícovce obětí trestných činů v Ústeckém kraji už pomohla probační a mediační služba

15. červen 2015

V Ústeckém kraji se od ledna do dubna stalo 8042 trestných činů. Jejich oběti se dostávají do procesu vyšetřování, a pokud policisté vypátrají pachatele, tak je pak ještě čeká soudní jednání. Nejsou to příjemné chvíle a většina lidí přitom ani neví, co má v takové situaci dělat.

Práva poškozeného? Složité čtení

Už při ohlášení trestného činu by se každý měl dovědět, jaká má práva, vysvětluje státní zástupce Jan Jakovec. „Je jich poměrně hodně a představuje to mnohdy několik listů poučení. Je logické, že každá oběť nemusí a nebude hned těm právům rozumět.“

Každý se pak podle krajského státního zástupce Jana Jakovce může kdykoli policistů doptat na věci, kterým nerozumí.

Obětem pomáhá i probační a mediační služba. A to nejen informacemi. Podle Pavly Radové tam oběti trestných činů najdou i psychologickou podporu.

„Řekneme oběti, co se od ní v těch jednotlivých fázích bude očekávat a čím si pravděpodobně projde. Můžeme poskytovat doprovody na jednání k policii atd. V našich poradnách jsme řešili i několik následků vražd. Vzpomínám si např. na případ vraždy dítěte. Tam naši pracovníci pracovali zejména s babičkou, které poskytovali psychosociální pomoc, ale i praktické informace. Protože to byla rodina, která neměla moc dobré finanční zázemí, pomáhali i s vyřízením peněžité pomoci obětem trestných činů.“

Oběť a pachatel u soudu? Každý zvlášť!

Oběti nebo pozůstalí se s možným pachatelem setkávají u soudu. Zejména u závažných trestných činů můžou být tímto setkáním traumatizováni. Státní zástupce Jan Jakovec proto považuje za velmi dobré, že oběti můžou na svůj výslech čekat jinde a před jednáním se s obžalovaným nepotkají.

„Vytvořit samostatný a oddělený přístup obětí před soud je podle mě nezbytností a budoucností justice. I když ne všechny soudy mají k dispozici nějaké místnosti, kde by poškození mohli do svého výslechu setrvat a nestřetnout se s pachatelem. Nicméně je potřebné, aby i státní zástupce byl k tomuto pozorný. Aby to nenechal jen na soudu, jestli to soud napadne nebo nenapadne nebo jestli o to oběť požádá nebo nepožádá. Ale tuhle variantu jim nabídnout.“

Oběti mají právo požádat o náhradu škody. V čem dělají nejčastější chyby?

„Nejčastější chyby dělají v tom, že si doklady pro uplatnění náhrady škody neobstarají a spoléhají, že to za ně udělá policie. U některých věcí tomu tak být může, policie si třeba vyžádá znalecký posudek k ohodnocení odcizených věcí, pak je to celkem jednoduché. Ale řada škod nebo toho jak škodu vypočítat, to záleží na doložení ze strany poškozeného. Například náklady spojené s opravou, s cestou do nějakého místa a podobně,“ radí krajský státní zástupce Jan Jakovec.

autor: hau
Spustit audio