EU plánuje regulovat nepůvodní invazivní rostliny a živočichy

Evropská unie plánuje přísnější regulaci nepůvodních invazivních živočišných a rostlinných druhů. Aktuálně vzniká v Bruselu seznam organismů, které bude nutné na starém kontinentu buď omezit, nebo dokonce zlikvidovat. Podobné žebříčky můžou sestavit i jednotlivé členské státy. Na pomyslné černé listině se tak zřejmě ocitnou vodní hyacint, mýval severní nebo rak červený. S informací přišla Mladá fronta Dnes.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rak červený (Procambarus clarkii)

Rak červený (Procambarus clarkii) | Foto: licence Public Domain (eng)

Podle vedoucího oddělení druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jana Šímy má tak přísné zaměření proti invazivním druhům smysl.

„Dopady mohou být velké. U nás máme typický příklad bolševníku velkolepého, který působí velké škody na přírodě, likviduje přírodní společenstva a zároveň je nebezpečný pro člověka. V takových případech je smysluplné regulovat a tam, kde je invaze na počátku, se jí snažit zabránit,“ vysvětluje Šíma.

Přehrát

00:00 / 00:00

Evropská unie plánuje přísnější regulaci nepůvodních invazivních živočišných a rostlinných druhů. Zatím není jasné, jakých druhů se bude regulace týkat

Jakých rostlin a živočichů se regulace v Česku bude týkat, zatím není jasné. Na úrovni Evropské unie podle Šímy právě probíhají jednání, která budou trvat až do konce roku.

„Evropská komise připravuje návrh unijního seznamu invazních druhů, na které bude nutné se zaměřovat,“ uvádí.

Při sestavování seznamu podle Jana Šímy vychází Evropská komise z analýz rizika. „Pro každý druh musí být k dispozici souhrn údajů o tom, jak moc se šíří, jaké má biologické vlastnosti, jestli je schopen se intenzivně šířit, případně ohrožovat naše původní přírodní společenstva nebo jiné druhy.“

„Zároveň se vyhodnocují socioekonomické dopady, jak náklady na likvidaci, tak možnosti využívání druhu, jeho přínosy. To jsou hlediska, která se berou v potaz a na základě těchto analýz se vybírají ty konkrétní druhy,“ popisuje Jan Šíma z ministerstva životního prostředí.

Po zhotovení počátečního výběru, který je založený na analýzách rizika, pak proběhnou diskuze mezi členskými státy a Evropskou komisí.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme