Semknutost izraelské technologické komunity je její největší výhodou i úskalím

16. červen 2015

Izrael je jednou z nejmilitarizovanějších zemí na světě. To možná zčásti vysvětluje, proč má tak bující technologickou scénu, ze které vzešla mimo jiné celosvětově známá (byť od nástupu Facebooku zmírající) služba ICQ. Kolotoč personálních propojení mezi obrannými složkami a technologickými firmami je totiž fenomén, na který narazíte takřka všude po světě. Ostatně samotný internet je, jak známo, ve své podstatě armádní projekt, který se tak trochu vymkl původnímu účelu.

Izraelská technologická scéna zažila svou zlatou éru před splasknutím dotcomové bubliny na přelomu tisíciletí. Její těžiště tvořily společnosti zaměřené na výrobu polovodičů a v softwaru na kyberbezpečnost a enkrypci, což je sektor, který tvoří páteř izraelské technologické komunity dodnes. V kontextu Izraele se ale k šoku splasknutí technologické bubliny přidal nástup druhé intifády, který zpomalil i obnovu v následujících letech.

To neznamená, že by od té doby v Izraeli bylo technologicky mrtvo. Přezdívku „startupový národ“ si země udržela dodnes – primárně proto, že na největším technologicky zaměřeném burzovním trhu NASDAQ mívá malý Izrael okolo šedesátky společností. Zároveň se pyšní největším počtem startupů v poměru k obyvatelstvu na celém světě.

Na druhou stranu však z Izraele dlouho nevzešel celosvětový hit, jehož jméno by rezonovalo i mezi neodbornou veřejností. Vody trochu zčeřil startup Waze, který před dvěma lety koupil Google za víc než miliardu dolarů. Waze je aplikace, která s pomocí crowdsourcovaných informací a GPS údajů poskytuje svým uživatelům navigaci v jednoduchých krocích.

Proč z tak úrodné startupové půdy vyrůstá jen tak málo celosvětových hitů? Jedním z důvodů může být malý domácí trh. Aplikace a služby vycházející z amerického Silicon Valley můžou bez větších bariér záhy oslovit na 300 milionů obyvatel. Obdobná aplikace vzniklá v Izraeli si v úvodních fázích musí vystačit pouze s několika miliony. To je pro technologický trh, který se čím dál víc žene primárně za co největší uživatelskou základnou a až v druhé řadě za zisky, velký problém.

Zároveň je kvůli své proslulosti zdejší scéna pod drobnohledem svých amerických (a v poslední době i čínských) kolegů. Spousta nadějných firem je tak koupena dříve, než stačí narůst do miliardových rozměrů Waze (a i koupě této aplikace byla podle mnohých předražená).

Z úzké semknutosti tak vyplývá jak největší výhoda, tak největší slabina izraelské technologické scény. Malá a propojená komunita, často bezpochyby stavící na kontaktech z povinné vojenské služby, sice plodí spoustu zajímavých firem, zároveň však nikdy nemůže vyhrát v závodu o přilákání milionů uživatelů, na který je dnešní Silicon Valley zvyklé.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.