Richard Seemann: Švýcarsko po referendu

Stanovisko voličů bylo s velkou pozorností sledováno, nejen pro jejich občanskou závažnost, ale především, že předchází podzimním parlamentním volbám a naznačuje zdali převáží v nich pravé nebo levé politické spektrum.

Historicky nejtěsnějším rozdílem 3.700 hlasů v prvém případě voliči přijali sporný návrh na financování veřejnoprávního rozhlasu a televize. Nový systém přináší změnu v tom, že domácnosti a firmy musí platit bez ohledu na to, zda vlastní přijímače.

Výsledek hlasování byl sice velkým překvapením, ale podle odborníků to neznamená, že tím byly odstraněny všechny nejasnosti. Neodkladně vznikne diskuse, jaké povinnosti v digitální době z toho pro media vyplynou a co budou muset široké veřejnosti nabízet.

Čtěte také

Ústavní pozměňovací návrh pro preimplantační genetickou diagnostiku byl schválen podle očekávání téměř 62 procenty voličů. Ten vytváří základ pro vyšetřování uměle oplodněného embrya před tím, než se implantuje do dělohy.

Další dva návrhy však propadly. Přes 70 procent řeklo své rozhodné ne k iniciativnímu návrhu na zavedení dědické daně. Voliči dali jasně najevo, že nejsou ochotni platit nové daně, cla a poplatky a sáhnout až na dno svých peněženek.

Švýcarské franky|foto: Kateřina Křenová

Obdobným rozdílem hlasů byl zamítnut návrh, aby stipendia byla hrazena z konfederačního rozpočtu. Návrh neprošel ani v jednom ze tří desítek kantonů, které jako doposud budou odpovědny za financování stipendií.

Politologové hodnotí výsledek posledního referenda za konec snahy sociálních demokratů a zelených prosadit vizi "demokratického socialismu" prostřednictvím nových daní a nových zákonů, které by podvázaly podnikatelské snahy.

Vzniká tak reálná naděje, že po podzimních volbách znovu budou ve vládě a parlamentu posíleny liberální tendence, což určitě nebude na škodu Švýcarska, jak konstatují politologové.