Kvóty pro přerozdělování migrantů nejsou řešením, shodli se premiéři visegrádské čtyřky
Současná migrační krize se podle představitelů visegrádské čtyřky nevyřeší pomocí kvót pro uprchlíky. Na summitu v Bratislavě zaznělo, že je potřeba hledat jiný způsob. Například Česko chce, aby se odmítnutí žadatelé o azyl vrátili z Evropy do zemí původu.
V Bratislavě zaznělo jednoznačné ne kvótám pro uprchlíky. Slovensko, Maďarsko nebo Česká republika odmítají systém povinného přerozdělování migrantů.
„Shodli jsme se na tom, že řešením je stabilizovat situaci v Libyi, dohodnout se s jednotlivými africkými zeměmi a zajistit takový systém, aby uprchlíci, kteří přijdou do Evropy a nezískají v Evropě azyl na základě našich zákonů, mohli být vráceni do zemí původu,“ řekl Sobotka. To podle českého premiéra sníží zájem migrantů o cestu do Evropy.
O plánech na řešení migrační krize mluvil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza a Jan Blažek z Ústavu mezinárodních vztahů
„Vzorem může být dohoda, kterou se zeměmi západní Afriky má třeba Španělsko, které začalo vracet migranty přicházející na Kanárské ostrovy, a která je velmi jednoduchá. Říká – kdo k nám přijde z vaší země a nemá nárok na politický azyl, toho vrátíme a vy jste povinni ho přijmout,“ popisuje jedno z možných řešení státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
„Je to i o tom, jak zemím, odkud přicházejí, dokážeme pomoct, jak dokážeme pozvednout jejich ekonomiku, jak dokážeme dát lidem důvod, aby žili tam, odkud pocházejí a neutíkali z ekonomických důvodů. Protože dneska největší vlna jsou lidé, kteří utíkají za lepším živobytím, a ne ti, kteří se bojí o život,“ upozorňuje Prouza.
„Ti, kteří chtějí přijít a chtějí žít v ČR, jsou vítáni. To, s čím máme problém, jsou lidi, kteří jenom procházejí a tlačí na Německo, na Švédsko, a využívají tamější sociální systém pro své obohacení,“ zdůrazňuje státní tajemník pro evropské záležitosti.
Prezident Zeman odmítl evropské kvóty pro přijímání uprchlíků
Číst článek
Naopak podle Jana Blažka z Ústavu mezinárodních vztahů jsou návrhy jen snahou minimalizovat množství migrantů v EU, nikoli řešením problému migrace.
„Když se podíváme na složeních prvních pěti zemí, z kterých uprchlíci přicházejí – Sýrie, Afghánistán, Nigérie, Somálsko, Eritrea – tak tito lidé tvoří asi 75 procent těch, kteří přicházejí do unie. Tudíž to jsou potenciální uprchlíci a pravděpodobně azyl dostanou,“ míní Blažek.
A nesouhlasí ani s návrhem na vznik center pro uprchlíky v severní Africe, které by podle premiéra Sobotky mohla finančně podpořit i česká vláda. „V Libyi už fungovaly, a možná ještě fungují, záchytné tábory financované z peněz EU. A lidskoprávní situace v nich byla naprosto otřesná,“ tvrdí Jan Blažek z Ústavu mezinárodních vztahů.
Policie v Praze při kontrolách vlaků zadržela 13 lidí, zřejmě uprchlíků
Číst článek
Plot bude, tvrdí Orbán
Maďarský premiér Viktor Orbán na summitu Visegrádské čtyřky potvrdil, že jeho země chce vybudovat plot podél hranice se Srbskem. Do Maďarska jenom letos přišlo na 50 tisíc imigrantů, což je více než do Řecka nebo Itálie, a situace se stává neúnosnou.
Maďarům je podle Orbána líto, že Evropa neslyší zoufalé volání Budapešti o pomoc. Země se proto rozhodla sama bránit své hranice i hranice EU. Maďarský premiér tvrdí, že plot na hranicích určitě bude – má na něj prý peníze, techniku i lidi.
