Nevážíme si demokracie, varuje kampaň
Dnes začíná týdenní kampaň připomínající zločiny komunismu s názvem Svobodu nelze zadusit. Potrvá do soboty 27. června, kdy si připomeneme 75 let od justiční vraždy Milady Horákové. Ta byla společně se třemi muži zabita v pankrácké věznici po vykonstruovaném procesu.
V komunistickém Československu bylo podle dostupných zdrojů z politických důvodů popraveno 248 lidí.
„Kromě brutality režimu, kdy šlo o lidské životy, byla i úplně šedá skutečnost, ze které nebylo východiska,“ připomněl v Ranním Plusu rysy totalitní doby předseda platformy Bez komunistů Petr Marek.
Byly uzavřené hranice, všechna základní občanská práva a svobody byly porušovány, dodal aktivista.
„Jsme občanská výchovně-vzdělávací osvětová organizace, a na historické skutečnosti upozorňujeme ve vztahu k dnešku,“ popsal platformu Marek.
Podle něj za posledních 25 let nebyla ve společnosti přítomná hlubší výchova k demokracii, a proto si jí lidé neváží.
V rámci kampaně budou dobrovolníci rozdávat tento týden nejen u pomníku svatého Václava na Václavském náměstí výtvarný symbol, stužku, jejíž součástí je trikolóra a provázek, který symbolizuje lidské oběti.
Součástí projektu je i několik dalších akcí, zejména přednášky, například o dětských obětech komunismu.
Lidé demokracii považují za samozřejmost, souhlasí filozof
„Historie to je, ale stále živá,“ tvrdí o 65 let starých událostech filozof Daniel Kroupa. „Často jsem zaskočen, jak málo lidé ze středních škol o těchto věcech vědí.“
Na vině je selhávání vzdělávacího systému. „Výuka historie končí druhou světovou válkou, a dál se nedovědí skoro nic.“
„Vyrostla generace mladých, pro které je demokracie samozřejmostí, ale i oni si mohou připomenout, že Milada Horáková, Heliodor Píka a další pro hodnoty demokracie položili život,“ konstatoval Kroupa.
Mladá generace se toho mnoho nedozví ani v rodině. „Tam se často o těchto událostech nemluví, protože buď její členové prožili tyto události jako oběti, nebo se na nich třeba podíleli i jinak,“ říká filozof.
Aktivity platformy Bez komunismu vnímá Kroupa nejen jako připomínku, ale „možná také jako výčitku.“
„Po revoluci nešlo o to pronásledovat ty, kteří byli v komunistické straně z kariérních důvodů, ale i mnozí z těchto lidí mají dobrý důvod se od této minulosti distancovat, a mnozí to i udělali.“
Stabilní volební výsledky komunistů filozof vnímá jako důsledek občanské pohodlnosti a obecného nezájmu o politiku.
„Lidé přestali chodit k volbám, protože spoustu věcí, které jim demokracie přinesla, považují za samozřejmost, a neuvědomují si, že i na jejich hlasu závisí systém, ve kterém budou žít,“ připomněl Daniel Kroupa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.