Spojené státy rozmístí na východě Evropy 250 kusů bojové techniky
Spojené státy rozmístí v sedmi středoevropských a východoevropských státech 250 kusů těžké vojenské techniky, aby svou podporou ujistily spojence v NATO. Ti čelí řadě hrozeb od tlaku Ruska až po útoky teroristických skupin. Oznámil to dnes americký ministr obrany Ashton Carter, který v Tallinnu jedná s resortními kolegy ze tří pobaltských zemí.
Podle šéfa Pentagonu půjde mimo jiné o obrněné transportéry, bojová vozidla Bradley a samohybné houfnice.
Carter dodal, že zbraně budou sloužit k vyzbrojení jednotek přibližně o síle praporu, které budou „přinejmenším dočasně“ rozmístěny v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Německu, Polsku, Bulharsku a Rumunsku. Všechny země prý s rozmístěním bojové techniky souhlasily.
Jednotky se mohou v oblasti přemísťovat a účastnit vojenských cvičení. Žádní vojáci ani žádná vojenská technika ale údajně nebudou na východ kontinentu přemístěny okamžitě.
O rozhodnutí Spojených států mluvili místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL) a člen výboru Alexander Černý (KSČM)
Rozmístění výzbroje podle Cartera umožní Severoatlantické alianci rychleji reagovat na případné vojenské krize v regionu. Zároveň americké armádě usnadní výcvik vojsk.
Při obraně před počítačovými útoky bude Pentagon rovněž spolupracovat se střediskem kybernetické obrany aliance, které sídlí v Tallinnu.
Americký ministr obrany prohlásil, že budou-li Spojené státy požádány, a pokud bude požadavek schválen, budou připraveny poskytnout spojencům zpravodajské informace a pozorovací kapacity, jednotky zvláštního určení, logistické útvary, dopravní letectvo a široké spektrum zbraňové podpory.
Spojené státy mohou podle plánu oznámeného Pentagonem dočasně zvýšit stav svých jednotek v Evropě, i když mnoho vojáků bude převeleno z existujících evropských základen.
Americká média informovala o záměru Spojených států už před týdnem. V České republice podle nedávného prohlášení ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nejsou pro rozmístění amerických zbraní vojenské důvody.
Rusko zatím nereagovalo
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL) upozorňuje, že díky rozmístění techniky se zkrátí čas reakce v případě možného napadení: „Myslím si, že zvýšení přítomnosti americké vojenské techniky vlastně snižuje pravděpodobnost ruského útoku, protože oni vědí, že by se setkali s velmi rychlou a silnou odezvou.“
Naopak člen branného výboru Alexander Černý (KSČM) považuje americkou vojenskou přítomnost na východě Evropy za nadbytečnou. 250 kusů těžké techniky podle něj není žádná maličkost. „Je to další krok, který povede jen k tomu, že se zvýší napětí. Rusko nemůže nereagovat na takovouto provokaci a bude to znamenat jen další zhoršení vztahů a situace v Evropě,“ zdůraznil.
Na americké rozhodnutí rozmístit ve východní Evropě vojenskou techniku už Moskva připravuje odpověď. Rusové ale o těchto plánech věděli dopředu.
Šéf kremelské administrativy Sergej Ivanov v rozhovoru pro list Financial Times varoval Spojené státy a NATO před posílením vojenské infrastruktury ve střední a východní Evropě. Rusko to podle něj bude považovat za zvýšenou bezpečnostní hrozbu.
Poslanci Státní dumy už navrhli posílit vojska a techniku v Kaliningradské oblasti, která sousedí s Polskem a Litvou. Ředitel jaderného odboru ministerstva zahraničí Michail Uljanov na začátku června prohlásil, že Rusko má právo rozmístit jaderné zbraně kdekoli na svém území, včetně Krymu.
