Imigrace povede k nárůstu popularity extremistických stran, varují experti

Evropa nesmí v souvislosti s imigrační vlnou propadnout hysterii, zároveň je ale nutné příliv běženců zastavit. Prohlásil to europoslanec za ODS Jan Zahradil, který v této souvislosti varuje i před růstem popularity extremistických stran zneužívajících problematiku uprchlíků.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migrace (ilustrační foto)

Migrace (ilustrační foto) | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Podle zástupců organizací pomáhajících běžencům by se ale Evropa měla zaměřit i na zločinecké skupiny profitující ze současné imigrační vlny.

„Myslím, že se Evropa musí uzavřít, alespoň na čas, a dát jasně najevo, že za určitých podmínek není ochotna a schopna další uprchlické vlny přijímat. A to právě proto, aby v lidech neživila falešné naděje,“ říká Zahradil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je třeba nabídnout organizovanou legální migraci, prohlašuje Jan Šrot z Národní organizace pro migraci v příspěvku Roberta Mikoláše

Podle Jana Šrota z Národní organizace pro migraci je však restrikce jen jedním z nutných opatření:

„Je potřeba i nabídnout něco místo převaděčů, tedy legální možnost přijít a pracovat v Evropě. Organizovanou legální migraci.“

V zemích Evropské unie požádalo za první tři měsíce tohoto roku o azyl už 185 tisíc lidí. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat jde ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 o nárůst o 86 %.

Nejvíce žadatelů pochází z Kosova, za nimi následují Syřané a Afghánci. Právě uprchlíci z Blízkého Východu a také z Afriky hledají útočiště na evropském kontinentu a míří přes Středozemní moře do Itálie nebo do Řecka.

Milán se brání náporu uprchlíků

Úřady na Apeninském poloostrově proto žádají Evropskou unii o pomoc při rozdělování imigrantů. Samy už totiž současný nápor zvládají jen s obtížemi.

„Dříve byla situace řešitelnější v tom, že sem přijeli, a pak pokračovali dál na sever. Teď se však vracejí, protože je sousední státy nepřijmou. Takže řešíme, co s nimi. Na základě Dublinské dohody je totiž za žadatele o azyl odpovědná země, kde žádost podají,“ vysvětluje Cossimo Palazzo z milánské radnice.

Právě Milán patří k největším italským městům, které čelí náporu uprchlíků. Ti se shromažďují na hlavním vlakovém nádraží i v městských parcích. Některým obyvatelům to vadí a rádi by je poslali pryč. Jiní se jim naopak snaží maximálně pomoci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je třeba nabídnout organizovanou legální migraci, prohlašuje Jan Šrot z Národní organizace pro migraci v příspěvku Roberta Mikoláše

Jak ale přiznává, finanční prostředky už jim dochází, a bezradní už jsou i na milánské radnici.

„Velkým problémem je vyplnění jejich času. Snažíme se jim proto zajistit vzdělávání, výuku italštiny, nabízíme sportovní aktivity. Máme strach, aby v případě nečinnosti neupadli do deprese a třeba nezačali páchat trestnou činnost,“ říká Alberto Vitalli z milánské arcidiecéze.

„Není to jen problém Itálie, ale celé Evropy, jak vzniklou situaci řešit. O uprchlíky by se měly postarat všechny země Evropské unie podle dohodnutých kvót. Do Milána od loňského roku přijelo na 60 tisíc lidí ze Sýrie a z toho bylo 15 tisíc dětí. My sami to prostě nezvládneme,“ dodává Pallazo.

Tématu se věnuje i dnešní pořad Zaostřeno, který na ČRo PLUS začíná v 18.40.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme