Když už Babiš nepřidá, tak ať aspoň nebere, žádá šéfka rezortu školství Valachová

„Nejsem s návrhem ministerstva financí spokojena,“ řekla šéfka rezortu školství v Ranním Plusu.

Ministr financí nabízí „pouhopouhých 131 miliard,a my chceme nárůst minimálně o 4 miliardy,“ dodala.

Peníze chybí zejména v regionálním školství. „Konkrétně nejsou pokryty nároky spojené se zvyšujícím se počtem dětí v předškolním vzdělávání a základních školách,“ vysvětlila ministryně.

„Máme k dispozici tvrdá data, v těchto nárocích se cítím velmi silná a pan ministr mé nároky uznal. Přislíbil, že 1,5 miliardy, které souvisí s těmito nároky, budou ze strany ministerstva sanovány.“

Další prioritou ministryně je stabilita vysokých škol. Těm ministerstvo ve svém návrhu rozpočtu bere 800 milionů korun, což je pro Valachovou nepřijatelné. „Když už ministerstvo nehodlá přidat, tak aspoň ať neubírá,“ shrnula svůj požadavek do dalších vyjednávání ministryně.

Nastartovaný program inkluze považuje nadále za ústřední. „Mé požadavky na ní jsou 410 milionů v roce 2016.“

„Musíme zajistit, aby inkluze nebyla zužována pouze na začleňování romských dětí, ale aby šlo skutečně o podporu společného vzdělávání dětí a zajištění jejich vzájemného obohacování v rámci vzdělávací soustavy,“ vzkázala kritikům stávající koncepce inkluze Kateřina Valachová.

Potřebujeme kvalitnější druhý stupeň základních škol, radí Münich

Ekonom a odborník na školství a vědu z institutu CERGE Daniel Münich vyjednávací úsilí ministryně vítá, ale podle něj přichází pozdě.

„O věcech se diskutuje na poslední chvíli, těsně předtím, než se bude dokončovat státní rozpočet na příští rok,“ připomněl expert.

S jakými největšími překážkami se rezort školství potýká? „Odpověď na to není jednoduchá,“ soudí Münich.

„Peněz je málo, výdaje ČR v poměru k HDP na školství jsou výrazně podprůměrné, na druhé straně se s penězi ne vždy efektivně hospodaří. A nemám na mysli podvody nebo zbytečné utrácení, ale většina peněz jde na platy peněz učitelů, které patří mezi nejnižší v Evropské unii.“

Další prodělečnou oblastí je neefektivita studia na vysokých školách, kde průměrná doba studia je velmi dlouhá, míra nedokončování obrovská, a všechno je třeba financovat, kritizoval odborník.

Při realizaci inkluzivního vzdělávání je třeba se zvláště zaměřit na druhý stupeň. „Aby děti bohatších rodičů neměly potřebu utíkat na víceletá gymnázia, školy byly dostatečně kvalitní pro všechny děti, ne jen pro ty, co měly v životě štěstí, kam se narodily,“ shrnul Daniel Münich.