Hudbou krotím emoce, říká šermíř Choupenitch. V Baku skončil v osmifinále
Elegance, vznešenost a vybroušené pohyby, i tak mnozí definují sport, ve kterém se bojuje o cenné kovy s fleretem, kordem nebo šavlí v ruce. Sportoviště plné ladných pohybů se ale dost často promění v bojové kolbiště se spoustou emocí a vidět to bylo i při Evropských hrách v Ázerbájdžánu. Třeba při zápasech dvoumetrového šermíře z Brna s běloruskými rodiči, Alexandra Choupenitche.
Dvoumetrová postava Alexandra Choupenitche rozhodně nepřipomíná ladného tanečníka, ale spíše agresivní šelmu, která jde sportovní kořisti po krku.
„Jak jsem vysoký a silný, tak jsem hodně důrazný. V první fázi se snažím soupeře rozsekat. Tančím možná na diskotéce,“ usmívá se nad debatou o tanci, který je pro šermíře ideální pohybovou průpravou, čtvrtý muž z loňského evropského šampionátu.
Pokud má přitom někdo mezi světovými šermíři umělecké předpoklady, je to právě on. Jako syn běloruských operních zpěváků, kteří se přes Itálii dostali do Brna, má sice silný hlas, místo zpěvu nebo tance jej ale vždy lákala spíše hudba jako taková.
I bez tradiční taneční průpravy chtěl dosáhnout velkých výsledků, ale nepovedlo se. Šermíř Alexandr Choupenitch skončil na EH v osmifinále. Více Michal Jurman
„Sedm let jsem hrál na klavír. Hudbu poslouchám při turnaji, pomáhá mi to. Člověku to pomáhá se ještě více nabudit, naopak někdy je dobré se zklidnit,“ říká.
Šopák, jak se Choupenitchovi přezdívá, popochází nervózně po planši a po očku sleduje své soupeře. Hudba mu pomáhá hlavně v práci s emocemi, které podobné vrcholné turnaje rozhodují.
„Poslouchám jinou hudbu, když sem jedu, když se začnu rozcvičovat, když finišuju rozcvičku a tak. Když sem jedu, nemůžu si pustit nějaký šílený rap, protože bych se vybouřil v autě. Takže nejdřív nějakou klidnější a pak to začnu stupňovat,“ popisuje.
Opravdu řízné kytarové riffy ale v uších muže, který už se druhým rokem připravuje v italském Livornu, nakonec nezněly.
Přestože vyhrál 21letý juniorský vicemistr světa svoji základní skupinu, v osmifinále Evropských her nestačil nejtěsnějším možným poměrem 14:15 na Itala Rosatelliho.
A tak čekání na první velkou seniorskou medaili, po které by mohlo dojít i na taneček a nějakou tu oslavnou operní árii, zatím u Choupenitche stále pokračuje.
