Canzoniere Grecanico Salentino: Quaranta

Laik si obvykle spojuje hudební rituály s tak exotickými zeměmi, jako je Maroko či Indie, a málokdo přitom tuší, že ještě před několika desetiletími by se s něčím podobným mohl setkat i na evropském kontinentu, například v Jižní Itálii, v regionu zvaném Salento, což je ten nejvzdálenější konec apeninského poloostrova ležící na břehu Jonského moře, které jej dělí od Albánie a Řecka. V době antiky zde žili řečtí kolonisté, řecký dialekt zvaný grigo se tam dodnes uchoval v písních a folkloristé nazývají toto území Salentinské Řecko.

Rituální rytmus zvaný pizzica, jehož důležitou součástí jsou tamburíny, sahá až k oslavám boha Dionýsa v době antického Řecka. V Salentu používali hudebníci tento rytmus k léčbě kousnutí pavoukem tarantulí a poslední rituál tohoto druhu byl zdokumentován zhruba před 50 lety. Na filmový pás jej natočil mimochodem kameraman, který v té době pracoval s Federicem Fellinim na filmu Sladký život. O deset později tuto hudební tradici vzkřísila skupina Canzoniere Grecanico Salentino - tedy Zpěváci z řeckého Salenta.

V italské sestavě Canzoniere Grecanico Salentino se během čtyřicetileté existence vystřídalo několik generací. Skupinu původně založila hudební sběratelka, básnířka, novinářka a spisovatelka Rina Durante, která pak vedení předala svému bratranci, kytaristovi Daniele Durantovi. Dnešním vedoucím sestavy je jeho syn, bubeník a houslista Mauro Durante. Skupina vystoupí v polovině července na festivalu Colours of Ostrava, součástí festivalového programu bude i výuka tance pizzica, který je kulturním symbolem celého regionu.

Album Quaranta vydala skupina Canzoniere Grecanico Salentino na jaře 2015 a jeho název zní v českém překladu 40, tedy číslovka, která vyjadřuje stáří skupiny. Zajímavé je, že hudebníkům se podařilo prorazit do světa až v posledních letech, hudbu jižní Itálie pomohl například zviditelnit velký open air koncert, který se koná každoročně koncem srpna v malebném prostředí ruin kláštera na okraji městečka Melpignano. Na podiu se vystřídá několik desítek místních i světových skupin, hudební vedení má vždy osobnost světového významu, nedávno to byl například srbský skladatel Goran Bregovič, a téměř každý z diváků drží v ruce základní nástroj místního stylu pizzica, a sice tamburínu.

V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Tienime Tata, I Love Italia, Ziccate, Pu E' To Rodo T'orio.