Medicína budoucnosti: rakovina bude léčitelná
Ranní probuzení a následný stisk knoflíku na zařízení připomínajícím kávovar Nespresso. Jen s tím rozdílem, že z přístroje nezačne vytékat lahodná vonící káva, ale vypadne z něj dokonalá pilulka.
Dokonalá tím, že bude obsahovat naprosto přesnou směsici účinných látek, ušitých danému pacientovi „přímo na míru“ podle jeho potřeb.
I tak by podle rakouského deníku Die Presse mohl v roce 2048 vypadat jeden den v domově důchodců.
„Právě v polovině století by totiž měla lidi léčit tak zvaná personalizovaná medicína,“ vysvětluje profesor Johannes Khinast, odborník na farmaceutické inženýrství na univerzitě ve Štýrském Hradci. Tento expert se zabývá technologickou výrobou léků budoucnosti.
Johannes Khinast tvrdí, že si zatím ani neumíme představit, co všechno bude za tři desetiletí možné.
Současné praxi, kdy je velké skupině pacientů trpících určitou nemocí předepisován tentýž medikament – a to bez ohledu na jejich pohlaví, věk, váhu a jiné tělesné parametry – podle něj definitivně odzvoní.
V budoucnu mají při léčbě pomáhat nejrůznější digitální přístroje. Například senzory, které budou součástí oděvu, by mohly neustále monitorovat zdravotní stav nemocného, aby mu tak mohla být kdykoliv podána nutná dávka léku.
„To rozhodně není nijak vzdálená hudba budoucnosti. Vždyť inteligentní kontaktní čočky, které jsou schopny měřit hladinu cukru v krvi, vyvíjí farmaceutický průmysl už nyní,“ připomíná Die Presse.
Myslitelné jsou také přístroje, které za pomoci spektroskopických metod rozloží a zachytí záření. Potom bude stačit jednou denně k takovému zařízení přiložit ruku – a zjistit tak svůj zdravotní stav.
Důležitou součástí léčby bude znalost genomu každého jednotlivce. Bude stačit jedna kapka krve, aby se lékaři zobrazil nejen celý genom, ale i veškeré mutace v těle pacienta, tedy proměny dědičné výbavy.
„Na jeho základě bude každému stanovena léčba individuálně přímo na míru,“ říká lékař a buněčný biolog Lukas Huber z Rakouské akademie věd.
To se podle něj bude týkat takových zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak, ale i mnohem závažnějších onemocnění, například rakoviny a neurodegenerativních onemocnění.
V tu dobu také nemocní rakovinou nebudou podstupovat chemoterapii, ale budou dostávat léky, které budou schopny cíleně „korigovat“ mnohé mutace.
Tyto medikamenty „naučí“ imunitní systém nemocného, aby sám rozeznal nádory a účinně je zničil. „Rakovina bude vyléčitelnou nemocí,“ předpovídá Lukas Huber.
V polovině tohoto století bude také medicína umět vyměnit a vylepšit lidské geny. Podle Hubera se jednoduše vymění mutace a do těla se uloží zdravý dědičný materiál.
Například děti postižené těžkými monogenetickými onemocněními budou moci vést naprosto normální život. Ale k tomu bude ještě potřeba změnit etickou legislativu. „Jenže bude etika za 30 let ještě tatáž jako dnes?“ klade si otázku rakouský vědec.
Klasická genetika se dosud věnovala studiu samotných genů, v posledních letech ale získává na významu její podobor zvaný epigenetika.
Ten studuje přenosy dědičné informace, které nemusejí být kódovány v nukleových kyselinách DNA nebo RNA – a přesto se přenáší. Epigenetické mechanismy mohou ovlivnit fenotyp člověka – tedy soubor všech jeho charakteristik – aniž by měnily jeho genotyp.
Informace o nemocech a zdraví tedy nejsou obsaženy výhradně v genech – to byl na poli biologie doslova revoluční objev. Ostatně už dnes lékaři pomocí tak zvaných biomarkerů zjišťují, zda jsou v těle biologické indicie určitých onemocnění.
Jisté je, že čím lépe budou odborníci rozumět molekulárním vlastnostem určité nemoci, tím lépe ji budou umět léčit. To, že například rakovina je onemocnění mnoha tváří, víme už dnes.
Dva tumory na tomtéž místě v těle dvou jedinců se mohou po biologické stránce výrazně lišit – a musejí tedy být i jinak léčeny. Lékaři proto už dnes nerozlišují nádory jen podle jejich anatomických příčin, ale také na základě molekulárně-biologických a genetických kritérií.
„Rakovina se bude vyskytovat vždycky,“ mírní přílišná očekávání profesor Bernhard Keppler, který na Vídeňské univerzitě přednáší anorganickou chemii.
Také tento odborník pracuje na vývoji účinných látek proti rakovině. Ale vznik karcinomů je podle něj úzce spojen s lidskou podstatou:
„Při vdechování kyslíku vznikají kyslíkové radikály a další látky, které mohou reagovat s DNA. Vznikají tak mutace, kterých je v průběhu života čím dál víc. Riziko onemocnění roste spolu s narůstajícím věkem člověka. A lidé se dožívají čím dál vyššího věku,“ upozorňuje Keppler.
Ale i tento vědec je přesvědčen, že budoucí způsoby léčby umožní, aby se člověk s rakovinou dožil vyššího věku. Bude tedy za 30 let možné vyléčit všechny nemoci?
„Mohli bychom být schopni zvládat závažné nemoci z oblasti onkologie, neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimer, a metabolické nemoci typu cukrovky,“ předpovídá Johannes Khinast z univerzity ve Štýrském Hradci.
Zároveň však připouští, že když se budou lidé dožívat 110 nebo 120 let, mohou se objevit zcela nová onemocnění.
I nadále proto zůstává důležitá prevence – tedy zdravě jíst, dostatečně sportovat a vyhýbat se alkoholu a nikotinu. Tolik rakouský list Die Presse o tom, jak by mohla vypadat léčba budoucnosti.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
