Ruští poslanci požádali generální prokuraturu, aby posoudila legitimnost oddělení pobaltských zemí Litvy, Lotyška a Estonska od Sovětského svazu na počátku 90. let. Prokuratura ale u této žádosti nevidí žádnou právní perspektivu. Žádost odeslali generální prokuratuře dva poslanci za vládní stranu Jednotné Rusko.

16:53 1. července 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nejen v prokuratuře, ale ani v Kremlu nedávají podnětu mnoho šancí na úspěch.

Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Pěskov uvedl, že o této inciativě nic neví a nechápe její smysl.

Nezávislost pobaltských republik uznala v roce 1991 Státní rada Sovětského svazu, autoři stížnosti ale upozorňují, že tento orgán byl neústavní a jeho rozhodnutí jsou tedy neplatná.

V Pobaltí vyvolala poslanecká iniciativa bouři nevole. Bývalý předseda litevského Nejvyššího sovětu Vytautas Landsbergis navrhl, aby prokuratura přezkoumala zákonnost vzniku Ruské federace.

Vztahy mezi Moskvou a pobaltskými státy, které Rusko anektovalo na počátku druhé světové války, jsou dlouhodobě pošramocené. Napětí však ještě stouplo po propuknutí proruského povstání na ruskojazyčném východě Ukrajiny.

Všechny tři pobaltské státy mají početné ruské menšiny a také je znervóznilo Putinovo loňské prohlášení o právu vojensky zasáhnout na ochranu krajanů v cizině.

Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie. Někteří analytici však varují, že právě zde by Putin mohl otestovat odhodlání Západu bránit své nové členy.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít