Řecká vláda by měla najít odvahu a z eurozóny vystoupit, radí ekonom Malý
Řecko se připravuje na nedělní referendum o přijetí nebo odmítnutí podmínek zahraničních věřitelů. V Aténských ulicích jsou v plánu demonstrace jak zastánců dohody, tak i jejích odpůrců, síly jsou ale podle posledních průzkumů vyrovnané.
„V referendu je stejně jako ve volbách povinná účast,“ uvedla v Ranním Plusu publicistka a překladatelka žijící v Řecku Soňa Dorňáková Stamu.
Stát ale nikdy ty, kdo nevolili, netrestá, dodala. „K referendu se ale chystá většina Řeků, protože si uvědomují, že to je pro ně zásadní otázka.“
Referendum rozdělilo řecký národ zhruba na polovinu, a zaselo mezi ně rozpor, všímá si Stamu.
„Vládní přívrženci jsou pro to, aby lidé nevolili dohodu s věřiteli, kromě Syrizy tam patří i krajní pravice, neonacistická strana Zlatý úsvit,“ popsala jednu stranu voličů překladatelka.
Do druhého tábora, který bude volit v referendu ano pro Evropu, patří všechny opoziční strany kromě výše zmíněných. „Postupně se k nim přidávají osobnosti řeckého veřejného, kulturního i politického života,“ doplnila Soňa Dorňáková Stamu.
Politoložka: Za týden kampaň neuděláte
Politoložka Anna Matušková je přesvědčena, otázka referenda je dobře formulována a je srozumitelná. To ale neznamená, že si Řekové dokáží představit, co se stane, když budou hlasovat ano, či ne.
„Veškeré informace k volbám jsou dostupné na vládním portálu o referendu, ale jsou velmi strohé,“ všímá si odbornice.
Skutečnost, že návrh na pořádání referenda padl nedávno, znamená mimořádně krátkou dobu na to, aby se cokoli komunikovalo nebo změnilo prostřednictvím kampaně. „Za týden žádnou velkou kampaň neuděláte,“ připomněla politoložka.
„Ze strany premiéra Tsiprase je to velká odvaha, když předpokládá, že všichni otázce porozumí a referenda se zúčastní. Ale hlavní problém je, že ať si Řekové zvolí cokoli, nikdo vlastně přesně neví, co je čeká,“ konstatovala Anna Matušková.
Ekonom: Euro je pro Řecko příliš silná měna
Ředitel evropské integrace na soukromé vysoké škole Newton College Jiří Malý se obává, že ani řecké ano věřitelům v referendu nevyřeší problémy země, pouze je odsune do budoucna.
„Mezinárodní měnový fond nedávno vydal studii, kde ukazuje, že i v případě, že by Řecko pokračovalo v takzvané záchranné politice, tak státní dluh bude neudržitelný až do roku 2030, a země bude potřebovat dalších až 60 miliard eur finanční pomoci,“ citoval ekonom zprávu MMF.
Podle něj je dlouhodobým řešením druhá varianta, tedy že by Řecku byla část dluhu odpuštěna a země vystoupila z eurozóny. „Ukazuje se, že euro je pro Řecko příliš silná měna, která neodpovídá nízké konkurenceschopnosti řecké ekonomiky.“
„V roce 2010 mělo Řecko veřejný dluh 130 % HDP, dnes po pěti letech záchranné politiky je to 180 %,“ tvrdí Malý.
Z toho vyplývá, domnívá se ekonom, že hlavní cíl, vyřešit řeckou dluhovou krizi, se nepodařilo. „Řecká vláda by měla najít odvahu a skutečně z eurozóny vystoupit,“ doporučil ředitel.
Současné právo Evropské unie ovšem tuto možnost neřeší a z hlediska práva EU je to protiprávní akt, potvrdil Malý.
Přechod země z eura na drachmu bude muset být co nejkratší. „Není nic jednoduššího, než všechna eura na území Řecka okolkovat, tím se z nich stane řecká národní měna, a bankovní účty převést z eur na drachmy.“
„Pro eurozónu z toho plyne jediné poučení: jestliže nelze ustanovit fiskální unii, mějme v eurozóně pouze země, které jsou ekonomicky výkonné, a které jsou na tom ekonomicky podobně,“ radí architektům Evropské unie Jiří Malý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
