Od mučednické smrti mistra Jana Husa uplynulo přesně 600 let
Kritizoval mravní úpadek katolické církve a kvůli svým názorům skončil na hranici. Česko si dnes připomíná upálení mistra Jana Husa. Od jeho mučednické smrti uplynulo přesně 600 let. Náboženský myslitel a reformátor zemřel 6. července roku 1415 v Kostnici.
Z hradu Krakovec odjel Hus do Kostnice v říjnu roku 1414. Vůbec se mu tam nechtělo. Nakonec se rozhodl, že na koncilu přednese svůj názor na reformu církve.
Vše se ale odehrálo, jak vůbec nečekal. Nepřátelé ho obvinili z kacířství a kardinálové nechali Husa zatknout a uvěznit v dominikánském klášteře. Jan Hus byl nakonec po několika výsleších v kostnické katedrále zbaven kněžství a ještě ten den, 6. července 1415 umírá za městem v plamenech. Jeho popel hodili do Rýna.
Svým přínosem pro vývoj křesťanství patří Hus k nejvýznamnějším Čechům v historii.
Podle církevního historika Jaroslava Šebka Jan Hus už dnes společnost nerozděluje. To bylo především v období první republiky:
„Rozhodně už to není ta dělicí čára, která by šla napříč církevními společenstvími. Jan Hus se naopak stává určitou integrující postavou.“
Podle Šebka dokonce Hus a jeho poselství přesahuje naše hranice: „Jan Hus je velice silným mezinárodním symbolem. Samozřejmě to není jen Hus, je to i husitství a inspirace pro německou a vůbec evropskou reformaci.“
Hus celý život bránil mravní principy a ideály pravého křesťanství. Nejvyšší pro něj byla autorita Písma svatého.
Římskokatolická církev se s osobností Jana Husa dlouho vyrovnávala. Podle katolického teologa Miloše Szabó je dnes jeho odkaz jasný a je třeba hledat smíření:
„Rozdíly ve víře se tenkrát braly jako otázka života a smrti. Obě strany by se měly poučit při řešení jakýchkoli konfliktů, nejen náboženských, že se má hledat konsenzus, má se hledat dialog.“
