Řekové hlasovali o pocitu, nikoli o návrhu, hodnotí referendum analytik

Lidé mají omezený přístup k penězům, a nemají ani jistotu, že se ke svým vkladům ještě někdy dostanou.

Jak to bude s Řeckem dál, záleží do velké míry na premiéru Alexi Tsiprasovi, který prý chce dál jednat, ale jak a o čem, ví asi jen on sám.

„Řekové cítí, že zde existuje silný demokratický deficit,“ popsala v Ranním Plusu náladu v zemi socioložka Kateřina Kňapová.

Mají pocit, že mají malé právo rozhodovat o vnitřních záležitostech země, a že pět let úsporných programů nepřineslo žádné výsledky, dodala.

Řekové jsou podle socioložky přesvědčeni, že věřitelé vidí „pouze nějaká čísla, ale už ne reálný život, 25% nezaměstnanost, a že na údajně vysokých důchodech je závislá více než polovina domácností.“

Lze dosavadní neúspěch v jednáních přisuzovat neortodoxnímu vystupování i oblékání řecké strany?

„Mohlo to být konfrontační a mohlo toho být méně, dokonce si umím představit, že to vytvářelo určité bariéry, ale to je prostě styl, který zástupci Syrizy měli, který mě osobně přišel velmi osvěžující,“ zhodnotila Kateřina Kňapová.

Janda: Řekové jsou krizí unaveni

Zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda tvrdí, že Řekové jsou z krize unaveni, a to ovlivnilo i jejich hlasování v referendu. „Řekové hlasovali o pocitu, a nikoli o návrhu, protože žádný nebyl na stole.“

„Nebylo možné očekávat žádný jiný výsledek, než odmítnutí požadavků věřitelů vzhledem k tomu, jak kampaň probíhala, a jak bylo referendum narychlo,“ říká analytik.

Tsiprasova výzva směrem k vlastnímu národu není ničím jiným než politickým převratem pod maskou přímé demokracie|foto: ČTK/AP, Daniel Ochoa de Olza,ČTK

Vláda by sice měla plnit přání lidu, ale musí zároveň držet národ v realitě, připomněl Janda. „Problém je, že řecká společnost dluží peníze různým věřitelům, takže to není jen o tom, že Řekové řeknou, co si přejí, a vláda to dodrží.“

„Faktem je, že řecká vláda od začátku roku nijak extra nezačala vybrat daně, stát je nadále nemoderní, a do jisté míry nefunguje. Jde teď o to, kdy Řekové začnou dělat fungující stát,“ shrnul Jakub Janda.

Ježek: Každý si referendum vykládal jinak

Aktuální situaci v Řecku popsal ve vysílání také redaktor Českého rozhlasu Martin Ježek. Podle něj řecké banky stále nefungují.

„Lidé si mohou z bankomatů vybírat částku jen do 60 eur denně, a je vidět, že když se přehoupne půlnoc, tak vyrazí, a k bankomatu se postaví,“ popsal své zkušenosti reportér.

Vnímání smyslu referenda se zásadně liší napříč celou společností, všímá si Ježek.

„Rozhodně to není tak, že by všichni Řekové chápali referendum jako rozhodnutí mezi eurem a drachmou. Někteří ho brali jako rozhodnutí o tom, že teď už se dluhy nemusí platit, pro jiné bylo o tom, jestli Tsipras zůstane u moci, nebo ne. Přišel jsem asi na deset výkladů, co to ano či ne znamenalo, což je na referendu to nejbizarnější,“ konstatoval redaktor.

Ochota jednat je na obou stranách, tvrdí bruselský zpravodaj

„Řecko má dnes předložit alternativy za plán věřitelů, který Řekové v referendu odmítli,“ připomněl bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska.

Řekové jsou přesvědčení, že hlasují o tom, jestli si uchovat euro a zda zůstat v evropské unii|foto: ČTK/AP, Thanassis Stavrakis,ČTK

Nadále platí, že si Řecko i státy eurozóny uvědomují, že dohoda je stále nejvýhodnějším scénářem pro obě strany.

„Ochota jednat tu je, ale jen za přesně vymezených podmínek. Jsou to Řekové, kteří musí předložit alternativní úsporná opatření,“ vysvětlil zpravodaj.

Evropská centrální banka změnou podmínek nouzových půjček Řecku nepomohla, souhlasí Houska. „Tato nepomoc může způsobit řadu věcí.“

„Podle spekulací dojdou řeckým bankám peníze možná už na konci tohoto týdne, pak by neměly ani na vyplácení současného denního 60 eurového limitu. Řecko nutně potřebuje dohodu s věřiteli, jinak se těžko může dočkat navýšení objemu nouzových půjček,“ naznačil další vývoj jednání Ondřej Houska.