Změní negativní pohled dětí na matematiku nová metoda výuky?
V českých školkách se rozšiřuje speciální výuka matematiky podle metody prof. Hejného. Předškoláci se neučí číslice, ale učitelky jim vysvětlují základy matematiky na vlastních krocích, šiškách v přírodě nebo na geometrických tvarech.
Na základních školách už se touto metodou učí několik stovek žáků na prvním stupni. Prvky Hejného metody výuky matematiky se nyní dostávají i do školek. Zatím se učí nejméně v deseti mateřských školách po republice a podle zájmu o kurzy se bude tenhle trend rozšiřovat.
Metoda prof. Milana Hejného
Metoda je založena na respektování 12 klíčových principů, které skládá do uceleného konceptu tak, aby dítě objevovalo matematiku samo a s radostí.
Staví na vlastních zážitcích dítěte, podporují samostatné uvažování, předchází zbytečnému strachu a děti motivují k radosti z matematiky. Vychází ze 40 let experimentů a prakticky využívá historické poznatky, které se v dějinách matematiky objevují od starověkého Egypta až do současnosti.
Praktická výuka
Jak taková výuka matematiky prakticky ve školce vypadá, popsala učitelka v mateřské školce Eva Šubrtová na metodě zvané Telefon:
„To je hra, která tříbí geometrický slovník. Děti se učí vyjadřovat slovy prostorové pojmy. Jedno postaví stavbičku z barevných kostek, kterou to druhé dítě nevidí. A pak má za úkol nadiktovat mu stavbičku tak, aby druhé dítě dokázalo postavit tu samou, aniž by ji vidělo."
Vznik metody
Profesora Hejného učil alternativně jeho otec, pedagog Vít Hejný. Jako předškolákovi mu dával různé otázky, hádanky a úlohy, které souvisely s počítáním a logikou.
Sám o tom říká: „Já jsem byl tak vychováván, v mé duši je školní matematika jako něco, co je zatíženo strachem a drilem. Zatímco matematika, co mně dával táta, to je radost a objevování. A myslím, že podobně to prožívá i mnoho dětí, které mají možnost, že jim někdo zprostředkovává matematiku nedrilovým způsobem."
Proč nemají děti rády matematiku?
Do první třídy odchází většina dětí motivovaných a na výuku se těší. Jak se tedy stane, že mají postupem času k matematice negativní vztah?
„Je to smutné. Děti se na školu těší a těší se, že se budou učit. A myslím, že mnoho učitelů si asi neuvědomuje, že chyba je na jejich straně. Úkolem dobrého učitele je zájem dětí využít. Když je učíme formální spoje, zpaměti učit se tři plus tři nebo rozkládat desítku, tak to pro ně začne být brzo nuda a motivace se ztratí," říká Eva Šubrtová.
Podle Davida Součka z projektu Kalibro, který se zaměřuje na pomoc školám při sebehodnocení, běžná výuka matematiky na základní nebo střední škole české děti nebaví.
„My matematiku neumíme dobře učit. Samozřejmě jsou čestné výjimky, ale naše děti patří ke světové špičce v tom, jak nemají rádi matematiku. A také si myslí, že matematika, kterou se učí ve škole, nesouvisí s reálným životem. A její výuka neodpovídá představě o něčem zajímavém, inspirujícím, hlubokém, o něčem, s čím stojí za to se poprat,“ shrnuje výsledky průzkumů David Souček.
Předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn na to má ale jiný názor.
„Není to tak, že by děti neměly rády jenom matematiku. Prostě nemají rády školu. Protože neodpovídá tomu, jak by si představovaly trávení času. Je to doba, kdy složitější věci, náročnější věci, věci, které vyžadují trošku času, jsou problém. Představa, že hlavní cíl učitele je zaujmout, má něco do sebe. Ale vzal bych to opačně. Hlavní úkol žáka by měla být snaha se něco naučit,“ ohrazuje se Jiří Kuhn oproti tvrzení, že čeští učitelé neumí učit matematiku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
