Čeští europoslanci diskutovali o plusech a mínusech smlouvy TTIP
O připravované smlouvě TTIP o volném obchodu mezi Evropskou unií a USA dnes v Praze diskutovali čeští europoslanci. Vznik smlouvy nedávno podpořil Evropský parlament, konkrétní podoba však zatím na stole není. I proto se o ní nyní mluví spíše teoreticky – tedy o očekávaných přínosech a možných rizicích.
Mezi hlavní očekávané přínosy smlouvy patří, že by mohla rozhýbat ekonomiku v Evropě i USA.
„To, že my máme nějaká tři, tři a půl procenta zahraničního obchodu se Spojenými státy, může implikovat to, že to pro nás není zajímavé, ale v případě Německa už je to jinak. Vlivy na německou či francouzkou ekonomiku mohou být obrovské, a přeneseně v druhém kroku ten vliv bude i na nás,“ uvažoval europoslanec za sociální demokracii Pavel Poc.
Jeho kolega z europarlamentu Pavel Telička (za hnutí ANO) na smlouvě TTIP vyzdvihuje, že by se díky ní mohla posílit politická role Evropy – vidí ji jako šanci, aby v mezinárodním obchodu udávaly normy Evropa s Amerikou, a ne například Čína s Indií.
„Tady máme možnost vytvořit určitý ekonomický prostor mezi USA a Evropskou unií. To má svoji váhu geopolitickou, to má svoji váhu ekonomickou, to má svoji váhu svým způsobem i v rovině schopnosti čelit jiným ekonomickým mocnostem,“ uvedl Telička.
Evropa s Amerikou by pak podle něj mohly mít větší vliv na normy a standardy ve světě. „Když se tyto dva celky spojí, tak samozřejmě to má na světové scéně svoji váhu,“ podotkl Telička.
Plusem by mohla být také menší závislost Evropy na Rusku.
„Dneska je to tak, že existují tarifní překážky, to jsou cla. Ta se pohybují mezi 4,5 a 6,5 procenty, která v případě, že přijde ta dohoda a cla se zruší, nebudou hned platit pro Američany, kteří mají levnější zdroje energie a surovin. Takže to je určitá nevýhoda, která by se ale vyvážila přechodným obdobím a také tím, že budeme mít přístup k jejich zdrojům,“ poznamenal ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák.
Dohoda TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership) je navrhovaná smlouva o volném obchodu mezi USA a EU. Má být obdobou již existující Dohody o pacifickém partnerství, kterou má USA s asijskými zeměmi. Jednat se o TTIP začalo už v roce 2013.
Těmi zdroji jsou především ropa a plyn z břidlic. Pokud by je mohly Spojené státy vyvážet do Evropy, snížila by se závislost starého kontinentu na dovozu z Ruska.
O podobě smlouvy vyjednává s americkou stranou Evropské komise. Europoslanci se dohodli, že by se zatím měla vynechat sporná místa, aby se jednání neprotahovala.
K asi nejčastějším varováním, která jsou v souvislosti se smlouvou TTIP zmiňovaná, patří to, že se kvůli ní sníží standardy kvality, na které jsou Evropané zvyklí.
Třeba europoslanec za ODS Jan Zahradil takový názor nesdílí. To, že by se Evropané kvůli dohodě měli zvykat na americká pravidla, označil za mýtus.
„My si necháme naše vlastní, evropské, respektive národní předpisy. Tady jde pouze o to, abychom si vzájemně ty naše normy uznávali a aby to, že Američané mají odlišné normy, než máme my, nebránilo v přístupu jejich zboží na náš trh a přístupu našeho zboží na jejich trh,“ řekl Zahradil.
K dalším obavám patří třeba to, že smlouva omezí demokratická práva Evropanů a koncerny budou mít ještě větší vliv na vznik zákonů.
Zcela proti smlouvě vystupují komunisté. Podle jejich europoslankyně Kateřiny Konečné by jednání nyní neměla dál pokračovat. Komunisté jsou prý připraveni proti jednotlivým ustanovením smlouvy TTIP vystupovat.
„Víme, že celou ji asi nezabijeme, ale chceme alespoň, aby tam bylo co nejmíň těch problémových bodů vůči občanům Evropské unie,“ podotkla Konečná.
Jedním z cílů dnešního setkání bylo přiblížit téma české veřejnosti. Nedávný průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění totiž ukázal, že se Češi o smlouvu příliš nezajímají. Více než polovina Čechů o ní dokonce ještě vůbec neslyšela.
