Ministři rozhodují o Řecku. Někteří pochybují o jeho důvěryhodnosti

Řada zemí eurozóny pochybuje o tom, že se návrhům řecké vlády dá věřit. Před začátkem dnešní klíčové schůzky o budoucnosti Řecka to řekli ministři financí několika států platících eurem. Ministři mají posoudit nové návrhy úsporných opatření, které Řekové předložili. Pokud budou dostatečné, eurozóna by s Řeckem začala jednat o dalších záchranných půjčkách. Athény by podle diplomatů mohly potřebovat půjčit asi 74 miliard eur, tedy přes dva biliony korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos na jednáním eurozóny

Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos na jednáním eurozóny | Zdroj: Reuters

Důvěra některých ministrů financí v Řecko jako spolehlivého partnera je hluboce otřesena. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska dnes při příchodu na jednání poznamenal, že otázka důvěry je zásadní věc.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír také upozornil, že řecká vláda nedávno návrhy na úspory tvrdě odmítala.

„Dnes máme na stole opatření, která před šesti dny byly premiérem Tsiprasem označované za požadavky teroristů a vyděračů. A dnes ten samý nebo velmi podobný balík je na stole,“ řekl Kažimír.

Mnozí z účastníků dnešní euroskupiny také poukazovali na to, že vláda předložila návrhy podobné těm, které řečtí občané ani ne před týdnem razantně odmítli v referendu.

Řecký parlament schválil vládní návrh úsporných reforem

Číst článek

„Slováci, Němci, pobaltské země se teď ptají, pokud by kývli na řecké návrhy, jaká je jistota, že je řecká vláda skutečně uvede do praxe,“ přibližuje zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska a dodává:

„Na druhé straně jsou země jako Francie, Itálie, které říkají, že řecká vláda se opravdu posunula, snaží se a bude ochotná zavádět nová úsporná opatření, protože podle podmínek jen za ně může dostat další záchranné půjčky.“

Právě italský ministr financí Pier Carlo Padoan věří, že se dohoda najde. Na odchodu Řecka z eurozóny podle něj nemůže mít nikdo zájem.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová na jednáním eurozóny | Foto: Reuters

Své návrhy předložila vláda premiéra Alexise Tsiprase ve čtvrtek, v noci na dnešek je potvrdil i řecký parlament. Mezinárodní věřitelé označili návrh úsporných opatření za dobrý základ pro jednání o nové pomoci.

Podle Evropská komise bude Řecko do července 2018 pravděpodobně potřebovat přibližně 74 miliard eur, tedy přibližně dva biliony korun. Vyplývá to z podkladů pro dnešní zasedání euroskupiny.

Mezinárodní měnový fond podle dokumentu, který má k dispozici ČTK, odhaduje tuto sumu ještě o čtyři miliardy eur vyšší.

Pokud ministři financí států platících eurem řecké návrhy odmítnou, bude země nejspíš muset odejít z eurozóny a znovu přijmout vlastní měnu drachmu. Řekové, kteří mají své úspory stále ještě v bankách, by o značnou část s největší pravděpodobností přišli.

Kdo vlastní řecký dluh | Foto: Český rozhlas

ČTK, Ondřej Houska, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme