Jan Jůn: Pluto už není neznámé a je spíše planetou
Kolem jedné hodiny v noci na středu vypuklo v americkém řídícím kosmickém středisku už druhé nadšení v posledních dvou dnech.
Vědci a technici tak totiž zareagovali na s napětím očekávaný signál meziplanetární sondy New Horizons, která se po úterním příletu k planetě Pluto – a nazývejme ji tak i přes nesouhlas mnoha astronomů - odmlčela, aby mohla provést plánovaná pozorování a nyní se opět, po téměř 22ti hodinách napjatého ticha, ozvala. Dodejme, že ze vzdálenosti téměř pěti miliard kilometrů od Země, odkud signál letí rychlostí světla čtyři a půl hodiny.
Po desetiletém putování sluneční soustavou prolétla sonda pouhých 12.500 kilometrů nad Plutonovým povrchem a radost vědců je pochopitelná, neboť nevěděli, zda planetu neobíhají další dosud nepozorované měsíčky, nebo jen i zrnka prachu, která by sondu mohla při její rychlosti téměř 14 kilometrů za sekundu zničit. Přišli bychom tak o snímky a měření, pořízené během průletu s anténou nezaměřenou podle plánu na Zem.
Dosud měl svět k dispozici jen pár snímků před přiblížením k Plutu, i když i ty astronomy značně vzrušily. Ukázaly totiž toto - mezi planetky nedávno zařazené těleso - coby velmi zajímavou, růžově zabarvenou planetu s dusíkovou atmosférou a s různorodým a zjevně geologicky i klimatologicky aktivním povrchem, horami, propastmi a krátery, místy pokrytým dusíkovým sněhem či radiací pozměněnými organickými aerosoly, zvanými tholiny a s neočekávanou žlutavou polární čepičkou.
Zatím tedy žádné gejzíry jako na Neptunově měsíci Tritonu, ale přenos dat a snímků z průletu s více než desetkrát větším rozlišením než dosud, včetně stereo záběrů, teprve začíná od středečního večera a má potrvat 16 měsíců.
Bude zahrnovat i složení atmosféry, která během Plutonovy dlouhé zimy zjevně vymrzá na povrchu, a záběry největšího měsíce Charona – také s podivnou, červenavou polární čepičkou z Plutonovy unikající atmosféry - i těch dalších čtyř menších.
Sonda už také změřila průměr Pluta – na 2370 kilometrů - více než se dosud jevilo – i vzhledem k tomu, že i v největších dalekohledech je jen o málo větší než malá hvězdička. Astronomové se domnívali, že je menší než nedávno objevená planetka Eris z ještě více vzdáleného Kuiperova pásu, jehož tělesa teprve nyní vědci objevují.
Proto také v roce 2006 rozhodli, že v roce 1930 astronomem Clydem Tombaughem objevená planeta, které rok, tedy oběh kolem Slunce, trvá 248 let a jeden den celých 153 hodin, je prý jen planetkou, byť jednou z největších.
Nyní se už začali někteří – včetně přátel z Britské meziplanetární společnosti - ozývat, že Pluto je asi přece jen spíše planetou a Tombaugh, špetku jehož popela sonda také veze, by s nimi určitě souhlasil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
