Přechod ze školky do základní školy je v Česku příliš tvrdý, kritizuje odborník

Cílem je dostat do předškolních zařízení především děti ze sociálně slabých rodin, které tam své potomky neposílají, a ti pak ve srovnání se svými vrstevníky zaostávají.

Opatření, které vyjde až na půl miliardy ročně, ale podle odborných analýz ničemu a nikomu neprospěje.

„Pokládáme to za velice neefektivní způsob jak dostat do mateřské školy děti potenciálně ohrožené školním neúspěchem,“ uvedla v našem vysílání Ivana Lacinová z Asociace předškolní výchovy.

To, že je docházka do mateřské školy velice užitečná, ví 90 % rodičů, kteří své děti do školek zapsali. „Těch zbývajících 10 % rodiče nezapsali, protože z nějakého důvodu nechtějí,“ vysvětlila bývalá ředitelka školky.

Všichni, kteří chtějí dítě do školky umístit, mohou. „Školský zákon od roku 2005 ukládá obcím a zřizovatelům mateřských škol, že musí umístit předškolní dítě na žádost rodičů,“ připomněla Lacinová.

Nutit 10 % nezapsaných dětí násilím a příkazem nepřinese žádné ovoce, domnívá se odbornice. „Jakmile někam musíme a nechceme, nepřináší to žádný pozitivní efekt.“

Mateřské školy k vynucení docházky navíc nástroje nemají. „Ty by měla přinést novela zákona, která v podstatě ale jen kopíruje způsob, jakým zachází s rodiči, jejichž děti nechodí do základních škol.“

„Rodiče dětí se bojí, že jejich děti budou vystaveny odmítání většinové společnosti, a tak je radši nikam nedávají,“ popsala hlavní motivaci rodičů dětí ze znevýhodněných skupin Ivana Lacinová.

Hůle: Školky jsou pro chudší rodiny drahé

Daniel Hůle z Demografického informačního centra souhlasí, že návrh ministerstva je neefektivní. „Stát neumí přinutit znevýhodněné děti ani k docházce na základních školách,“ dodal.

Významný vliv hraje zaměstnanost. „Pokud je člověk zaměstnaný, potřebuje dítě někde umístit. Pokud je nezaměstnaný nebo má vice dětí, tak dítě umístit nepotřebuje a cesta do mateřské školky je pro něj často neefektivní.“

Michaela Formanová, zakladatelka lesní školky ZeMě a komunitní školy|foto: Martin Vrabko

Důležitou roli hrají také náklady. „Jedna věc je školné, další je stravné. To je pro chudé rodiny poměrně drahé,“ tvrdí Hůle.

Podle něj dnešní většinová společnost vyžaduje od školek co nejaktivnější využití času. „Chtějí, aby děti chodily plavat, do divadel a podobně. To jsou další náklady, které chudé rodiny nejsou schopny nést. Navíc ve chvíli, kdy dítě někam nepůjde, bude stigmatizováno.“

Cílem by mělo být tyto děti dostat do mainstreamového zařízení, radí Hůle. „Je ale potřeba jít přes individuální motivaci a přístup.“

Hlavní příčinou nezdaru v základní škole je, že ta česká je velmi tvrdá na vstupu, upozornil expert. „Nemá žádné adaptační období, na rozdíl od Německa a dalších zemí, a spoustu děti propadá už v prvním ročníku.“

„Ministerstvo školství by mělo řešit primárně změnu vstupu do základního vzdělávání a nepřesouvat odpovědnost na mateřské školy, kterým represivní role nepřísluší,“ kritizoval záměr ministerstva Daniel Hůle.