Státy EU se nedokázaly domluvit na přijetí 40 tisíc uprchlíků ze Středomoří

Státy Evropské unie si mezi sebou nedokázaly rozdělit 40 tisíc uprchlíků, kteří se přes Středomoří dostali do Itálie a Řecka. Premiéři a prezidenti zemí osmadvacítky přijetí takového počtu běženců už dřív slíbili. Některé státy unie ale nakonec nabídly přijmout jen minimální počet uprchlíků. Česko mezi ně nepatří: do roku 2017 chce přijmout 1100 lidí, což je podle diplomatů dostatečné číslo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kromě 40 000 Syřanů a Eritejců by měly země Unie přijmout i 20 000 běženců, kteří jsou v uprchlických táborech na Blízkém východě (ilustrační foto)

Kromě 40 000 Syřanů a Eritejců by měly země Unie přijmout i 20 000 běženců, kteří jsou v uprchlických táborech na Blízkém východě (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

„Aby země unie splnily svůj cíl, musely by slíbit přijmout ještě 8000 uprchlíků,“ říká lucemburský ministr pro migraci Jean Asselborn. Španělsko, Slovensko nebo Polsko nabídly přijmout výrazně míň běženců, než kolik by ostatní státy čekaly.

„To jsou státy, s nimiž lucemburské předsednictví bude muset vést debatu, aby ji v listopadu nebo prosinci dokončilo,“ řekl český ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministři vnitra zemí EU se neshodli na přerozdělení 40 tisíc uprchlíků. Více od bruselského zpravodaje Ondřeje Housky

Lucemburčané, kteří teď unii předsedají, se tedy budou snažit získat od těchto zemí slib přijetí dalších uprchlíků.

Němcům, Švédům nebo Italům vadí, že řada států unie se odmítá podílet na řešení problému s uprchlíky, který se přitom podle nich týká celé Evropy.

Dostatečnou solidaritu by měly prokázat všechny země unie, tvrdí státní tajemnice na německém ministerstvu vnitra Emily Haberová. Podle některých politiků to ale není jednoduché.

„Přijímání uprchlíků je velmi citlivou otázkou třeba v Lotyšsku,“ tvrdí jeho ministr vnitra Rihards Kozlovskis.

Chovanec: Itálie a Řecko by si měly plnit své povinnosti

Česko, o kterém to jistě platí také, podle diplomatů nabídlo přijmout víc lidí, než od něj ostatní státy čekaly. Ministr vnitra Milan Chovanec podmiňuje českou solidaritu tím, aby si své povinnosti plnily i Itálie a Řecko, kam uprchlíci míří.

Stěžuje si například na to, že tyto země běžence ne vždy správně zaregistrují, což jim pak usnadňuje přesun dál do Evropy.

„V tom jsme se velice vášnivě utkali s partnery z Itálie, protože povinná registrační místa, kde bychom chtěli mít své zástupce, zatím nenalézají tolik sluchu u Italů, jak bychom si představovali,“ vysvětluje Chovanec.

Na rakouském venkově si uprchlíci rychle zvykají, místní na ně mění názor

Číst článek

Migranty by podle pravidel měla zaregistrovat první země unie, do které přijdou a následně by taky měla posoudit jejich žádost o azyl. To se ale často neděje a tito lidé pak míří do Německa, Švédska nebo Francie. Na to, že Itálie a Řecko to často nedělají, si stěžuje i Rakousko.

„Italové a Řekové by měli plnit své domácí úkoly,“ tvrdí rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Nutnost větší solidarity s Itálií a Řeckem je ale podle ní nezpochybnitelná.

Například konzervativní španělská vláda ovšem tvrdí, že rozdělení utečenců do jednotlivých zemí EU jen vyvolá další vlny nelegální migrace. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák pak úvahy o větší solidaritě se státy, přes které směřují uprchlíci do Evropy, přímo odmítá:

Přehrát

00:00 / 00:00

Země EU se zatím nedohodly, jak by si měly rozdělit žadatele o azyl. K tématu mluvil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza

„Já jsem zásadním odpůrcem toho, abychom poskytovali nějaká prázdná gesta, když víme, že na konci dne by většina z těchto žadatelů skončila v některých částech Německa, Beneluxu a podobně.“

Slováci, ale i Češi a další země tvrdí, že uprchlíci k nim ve většině případů nechtějí a tak jako tak nejspíš brzy zmizí na Západě.

Kromě 40 tisíc Syřanů a Eritejců by měly země unie přijmout i 20 tisíc běženců, kteří jsou v uprchlických táborech na Blízkém východě. Z nich chce Česko přijmout 400 lidí.

Všichni běženci, které by země unie měly přijmout, jsou často v ohrožení života. Státy osmadvacítky nemusejí přijímat nikoho, kdo jede do Evropy jen kvůli vyšší životní úrovni.

Ľubica Zlochová, Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme