Podmořská Nemova zahrada
Nedaleko pobřeží Itálie před několika lety vznikla první podmořská zemědělská farma, s několika skleníky umístěnými na mělčině. V nich se daří některým jinak suchozemským rostlinám. Tento malý podmořský komplex se jmenuje Nemova zahrada (Nemo´s Garden) a jeho provozovatelem je Ocean Reef Group, firma, která jinak vyrábí potápěčské vybavení.
Nemova zahrada se zatím skládá z pěti experimentálních vypouklých skleníků (“biosfér”), uchycených na dně v hloubce asi 6 metrů, nedaleko italského pobřežního sídla Noli. Tyto skleníky jsou zdola otevřené a volně přístupné z vody, ale uvnitř každého z nich je vzduchová kapsa, přičemž vzduch uvnitř má stejný tlak jako okolní voda. Skleníky tedy připomínají staré potápěčské zvony. Uvnitř skleníků se proto mohou pohybovat potápěči bez dýchacích masek. Podél obvodu skleníků jsou pak umístěny truhlíky nebo květináče se zeminou a s pěstovanými rostlinami - s jahodami, bazalkou, salátem nebo fazolemi.
Důvodem, proč se pracovníci Ocean Reef Group rozhodli k tomuto netradičnímu způsobu, jsou stálé podmínky v příbřežních mělčinách - stabilní vysoká vlhkost (kolem 80%), stabilní teplota (kolem 25 stupňů Celsia), vysoký obsah oxidu uhličitého pod vodou a příjemně ztlumený sluneční svit. Slunce zde na rostliny nepraží tak intenzivně jako na souši a také nadměrně nevysouší půdu, leckdy aridní. Zejména vysoké procento oxidu uhličitého nadprůměrně stimuluje růst rostlin. Nemova zahrada pod vodou funguje již čtvrtým rokem, momentálně ale pouze od května do září, na základě povolení lokálních úřadů.
Firma Ocean Reef Group si nechala patentovat strukturu dosavadních podvodních skleníků a do budoucna plánuje rozšířit sortiment rostlin, mimo jiné na pěstování hub, pro které je vysoká vlhkost také příznivým faktorem růstu. Součástí Nemovy zahrady je i nepřetržité monitorování podmínek uvnitř skleníků pomocí senzorů - vlhkosti, stupně kyselosti (pH), procent oxidu uhličitého a kyslíku či teploty vzduchu. Pro veřejnost je k dispozici nonstop přímý videopřenos z místa experimentu.
Skleníky mají podle dosavadních poznatků celkem příznivý vliv na své okolí. Některé mořské živočišné druhy (krabi, chobotnice nebo mořští koníci) dokonce používají kupole skleníků jako svůj úkryt nebo opěrný bod. Pěstitelé sice už čtyřikrát přišli o rostliny během bouří, ale nové rostliny dorostly velice rychle.
Projekt Nemovy zahrady je také součástí italského pavilonu na letošní světové výstavě EXPO 2015 s tématem “Jak nasytit planetu”. Její tvůrci ji chtějí nabídnout jako alternativu pro země s agresivním suchým podnebím. Ve vývoji jsou také malé kompaktní verze těchto skleníků, určené pro větší domácí akvária.
Zdroje: Nemo´s Garden, Ocean Reef Group, Phys.Org, IO9, Washington Post, Inhabitat, Discovery News
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
